Zrušení superhrubé mzdy a také zrušení takzvané solidární přirážky, která tento Sněmovně předložil premiér Andrej Babiš, mají podle příslušné zprávy připravit veřejné rozpočty o 85,7 miliardy korun. Část této ztráty bude kompenzována tím, že lidem ve výsledku zůstane v kapse v souhrnu více peněz. Část z nich použijí na navýšení své spotřeby, takže stát vybere více na DPH. Inkaso DPH se zvýší o šest miliard, tudíž celkový výpadek veřejných rozpočtů ze zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky má činit 79,2 miliardy korun. Státní rozpočet přijde z této částky o 52,1 miliardy, obecní rozpočty o rovných dvacet miliard a krajské rozpočty pak o 7,1 miliardy.
Premiér Babiš zároveň navrhuje zvýšit daň z hazardu. Od tohoto navýšení si slibuje dodatečný výnos pro státní kasu čítající 300 milionů korun ročně. Jde ale jen o symbolické gesto, které z hlediska budoucí udržitelnosti veřejných financí prakticky nemá význam. Superhrubou mzdu totiž premiér plánuje zrušit – spíše však jen „přerušit“ – na dva roky. To tedy odpovídá výpadku ve státním rozpočtu čítajícím dohromady, za oba dva roky, 104,2 miliardy korun. Pokud bychom chtěli tuto sumu poskládat z částek, které má ročně vynést navýšení zdanění hazardu, budeme se skládat více než 347 let, tedy do roku 2368. Jde samozřejmě jen o hypotetickou ilustraci, která ovšem dobře dokumentuje, že Babišovo navýšení zdanění hazardu je opravdu jen „plivancem v moři“.
Za účelem konsolidace veřejných financí je třeba provést neskonale razantnější kroky, než je nyní zamýšlené navýšení zdanění hazardu. Nemůže přitom jít jen o kroky dále zvyšující daňové zatížení obyvatelstva. Stát musí začít u sebe. Musí zlevnit svůj provoz, digitalizovat státní správu, rozprodávat málo využívaný majetek, včetně nemovitostí, a v neposlední řadě propouštět zaměstnance placené z veřejných peněz, či jim alespoň snižovat platy. Tíha koronavirové krize zkrátka nesmí dopadat převážně jen na pracovníky soukromé sféry, živnostníky, podnikatele firmy a podniky.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
