Nálada v tuzemském průmyslu se letos v února dostala na nejlepší úroveň od dubna 2019, tedy za takřka dva roky. Za dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020 zaostává pouze o 2,9 procenta.

Čeští průmyslníci hodnotí lépe než v lednu celkovou poptávku po své produkci, přičemž ve vyšší míře než tehdy očekávají v příštích třech měsících zvýšení tempa výrobní činnosti. Panuje tedy širší přesvědčení, že postupná vakcinace podstatné části světové populace povede k zesílení zahraniční i tuzemské poptávky po českém exportu a českém průmyslovém zboží.

Pozoruhodné je, že nálada průmyslníků je dokonce lepší, než byla v takřka ročním období před úderem pandemie. To svědčí o tom, že čekají určitý kompenzující efekt z předešlých měsíců snížené poptávky a snížené výroby. Také s nadějí hledí na mezinárodní scénu, kde by v souvislosti s nástupem nového amerického prezidenta Joea Bidena mělo dojít k uklidnění situace v transatlantických obchodních vztazích. Průmyslové výrobě v ČR coby exportní ekonomice nahrává plynulost mezinárodních obchodních toků, samozřejmě včetně těch mezi EU a Spojenými státy.

Nejlepší náladu za poslední takřka rok, od loňského března, vykazují v únoru 2021 podnikatelé ve stavebnictví. V porovnání s lednem se zlepšuje jejich pohled na celkovou poptávku v oboru. Počítají s tím, že budou v příštích třech měsících navyšovat stavy zaměstnanců. Stavebnictví by letos mělo do značné míry těžit z investic státu zejména v oblasti inženýrského stavitelství. Stát si už loni vetkl za cíl „proinvestovat se z krize“, což se mu zatím ne zcela daří.

Zlepšení nálady průmyslníků a stavebníků má lví podíl na tom, že celková nálada v podnikatelské sféře ČR se v únoru ocitla na nejlepší úrovni od loňského března, tedy prakticky za celou dobu od propuknutí pandemie. V únoru tato nálada dosahovala úrovně 90,6 bodu, takže zaostávala za dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020 o 9,4 procenta.

Výrazněji za dlouhodobým průměrem let 2003 až 2020 ovšem v únoru zaostala nálada spotřebitelů, a to o patnáct procent.

Spotřebitelé v rostoucí míře očekávají zhoršení své vlastní finanční situace a stavu celé ekonomiky. Zvyšuje se podíl těch z nich, kteří se obávají rostoucí nezaměstnanosti a také inflace.  Klesá podíl těch, kteří míní, že v příštích dvanácti měsících se jim podaří nějaké finanční prostředky uspořit. Na vině je právě očekávaní vyšší inflace, ale současně také stoupající obava z poklesu příjmu či rovnou z propuštění. Pesimističtěji než letos v únoru byli v posledních dvanácti měsících spotřebitelé naladěni pouze loni v dubnu a v listopadu, což byly měsíce vrcholící koronavirové uzavírky. Uzavření ekonomiky, zejména maloobchodu a služeb, na ně neblaze doléhalo i letos v únoru, přidala se však obava z toho, že vláda již nebude moci tak masivně jako loni ekonomiku i zaměstnanost na dluh podporovat.

Jen částečně toto zhoršení nálady tlumí loňské zrušení superhrubé mzdy a navýšení slevy na daňového poplatníka, které podstatné části spotřebitelů nechává v kapse více peněz. Tuto změnu ale měli možnost na výplatní pásce zaznamenat teprve v průběhu února, takže se v šetření projevila zatím jen zčásti. Sběr dat pro spotřebitelskou část konjunkturálního průzkumu probíhal ve dnech 1. až 17. února 2021, takže dopady loni schváleného balíčku na sentiment spotřebitele se plně promítnou teprve v březnovém šetření.