Změny v balíčku jsou částečně promarněnou příležitostí
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na... více
Změny v konsolidačním balíčku, které se podle dnešní zprávy Mladé fronty Dnes nejspíše podaří prosadit hnutí STAN, by v příštím roce připravily státní rozpočet o více než deset miliard korun – v porovnání se situací při prosazení stávající, nepozměněné podoby balíčku. Více než deset miliard korun přitom představuje zhruba třetinu výnosu, který měl státnímu rozpočtu balíček na příjmové straně v příštím roce zajistit. Nejde tudíž o žádné „drobné“.
Pokud se hnutí STAN vskutku podaří prosadit to, aby obcím a městům zůstával příjem daně z nemovitostí ze sta procent, státní rozpočet v roce 2024 přijde hned o devět až deset miliard korun. Překonání cifry desíti miliard korun ztráty pro státní rozpočet plynoucí ze změn v balíčku pak zajistí uskutečnění dalších dvou požadavků STAN. Jedná se, zaprvé, o navýšení podílu rozpočtového určení daní pro obce, města a kraje z DPH, tak aby bylo kompenzováno nižší inkaso DPH z důvodu legislativních změn obsažených v balíčku. A, zadruhé, o přesunutí tištěných novin do snížené sazby DPH, stejně jako u časopisů.
Změny, které STAN navrhuje, by tak výslednou podobu balíčku výrazně natočily ve prospěch obcí, měst a krajů, a to na úkor státu. Je to poněkud paradoxní. Obce a kraje totiž dlouhodobě hospodaří přebytkově, loni vykázaly přebytek takřka 33 miliard korun. Je to naopak stát, jenž se topí v deficitech. Letos mu stále hrozí schodek přes 300 miliard korun. Pokud balíček v pozměněné podobě, jak ji žádá STAN, přilepší obcím a krajům na úkor státu, vlastně tím na hromádku přebytku přidá zase další miliardy, ovšem vykoupené o to hlubším dluhem celého státu.
Prosazení požadavků STAN by znamenalo výrazný ústupek z hlavního cíle balíčku, kterým je náprava deficitů státního rozpočtu, nikoli rozpočtů nižších samosprávných celků.
Finální podoba balíčku, kterou koalice dojednala, představuje částečně promarněnou příležitost, neboť ruší některá ekonomicky smysluplná opatření původní podoby balíčku. Na... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.