Společnost ČEZ ode dneška mění svoji dividendovou politiku. Zužuje poměr pro výplatu dividendy z dosavadních hodnot v rozmezí od 60 do 100 procent konsolidovaného čistého zisku očištěného o mimořádné vlivy na hodnoty v rozmezí od 80 do 100 procent téhož.
Firma tak činí primárně z politických důvodů, ačkoli jako hlavní důvod uvádí omezení zahraničních investic. Jenže právě i toto omezení je výsledkem politického tlaku, ponejvíce ze strany premiéra Andreje Babiše, který je dlouhodobým kritikem zahraniční expanze ČEZ. Odkaz na její neúspěšnost používá i v politickém boji, když kritizuje „staré pořádky“ před svým vstupem do politiky. Zahraniční expanzi, zejména na Balkán, rozjel ČEZ z velké části v minulém desetiletí, před Babišovým vstupem do politiky (hnutí ANO vzniklo v roce 2011).
Současné vedení ČEZ ovšem politicky „chrání“ prezident Miloš Zeman, jenž je současně Babišovým politickým spojencem. Takže zúžení výplatního poměru pro výplatu dividendy lze číst jako součást kompromisu mezi Hradem a premiérem: stávající vedení ČEZ zůstane, ale už nebude pokračovat v rozmáchlé expanzi, a místo toho bude více ze svého zisku odvádět státu.
ČEZ, jehož většinovým, takřka sedmdesátiprocentním vlastníkem stát je, v polovině května zaskočil trh nízkým návrhem dividendy. Společnost chce akcionářům rozdělit ze svého zisku pouze 24 korun na jednu akcii. Naposledy nižší dividendu vyplácela v roce 2007, kdy činila dvacet korun na akcii. V roce 2010 činila dividenda 53 korun na akcii a od té doby se postupně snižuje právě až zmíněnou navrhovanou úroveň 24 korun, která je ani ne poloviční. Stát by měl na základě tohoto návrhu dostat z ČEZ pouze něco málo přes devět miliard korun. Loni přitom inkasoval takřka o tři a půl miliardy více, když mu ČEZ poslal 12,4 miliardy korun. Citelné snížení dividendy, vyšší, než s jakým trh počítal, je překvapivé i ve světle rostoucích cen elektřiny. Cena elektřiny domácnostem roste meziročně o více než deset procent. Další zdražování přitom přijde už letos a v dalších letech.
Peníze z dividend ČEZ, které stát inkasuje, míří na takzvaný privatizační účet. Ministerstvo financí přitom letos z privatizačního účtu převedlo do rozpočtu nezvykle velkou částku, a to ještě navíc nezvykle brzy. Už v březnu ministerstvo převedlo historicky dosud nejvyšší roční částku z privatizačního účtu do příjmů státního rozpočtu (konkrétně do příjmu kapitoly všeobecné pokladní správy). Příslušná částka odpovídá osmnácti miliardám korun. K přesunu těchto prostředků mezi privatizačním účtem a rozpočtem také letos došlo nezvykle brzy, už právě v březnu. Obvykle totiž k přesunu prostředků dochází v druhé polovině roku, v měsících září až listopadu.
Podmínkou pro přesun prostředků bylo do loňského roku záporné saldo hospodaření systému důchodového pojištění. Prostě to, že na virtuálním důchodovém účtu výdaje převyšovaly příjmy. To se po roce 2008 dělo každoročně až do roku 2017. V loňském roce důchodový účet vykázal přebytek. To podle ministerstva financí vedlo k „absurdní“ situaci, kdy by kvůli přebytkovému hospodaření v oblasti důchodů mělo na privatizačním účte nechat peníze ležet ladem.
Loni koncem roku ale parlament schválil Novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku ČR, což mimo jiné znamená, že ministerstvo financí (nástupnický orgán někdejšího Fondu národního majetku) letos již může převést prostředky z takzvaného privatizačního účtu do státního rozpočtu, i když předpokládá přebytkové hospodaření důchodového účtu. A v letošním roce by hospodaření důchodového účtu podle prognóz ministerstva financí přebytkové být mělo. Letos v březnu této nové zákonné možnosti ministerstvo financí tedy využilo.
Už v roce 2012 byla uzákoněna možnost převádět prostředky z privatizace, z onoho takzvaného privatizačního účtu (v současnosti se jedná zejména právě o dividendy ČEZ), do státního rozpočtu. V letech 2012 až 2018 objem převedených prostředků činil ročně průměrně 8,6 miliardy korun. Převáděné prostředky byly v letech 2012 až 2017 vykazovány jako kompenzace deficitu důchodového účtu, ačkoli je pravdou, že kvůli pouze virtuální – nikoli faktické – existenci důchodového účtu po převodu do státního rozpočtu splývaly s ostatními zdroji rozpočtu, kupříkladu daňovým inkasem.
Letošní zmíněný osmnáctimiliardový převod je tedy více než dvojnásobkem průměrné hodnoty. Dosud nejvyšší roční částka byla v letech 2012 až 2018 převedena hned v roce 2012, kdy v září toho roku došlo k převodu 14,4 miliardy korun.
V loňském roce z výše uvedeného důvodu k převodu mezi privatizačním účtem a státním rozpočtem nedošlo, od roku 2012 vůbec poprvé. Letošní nadprůměrnou částku převodu tak lze chápat jako „kompenzaci“ právě za loňský rok, a to včetně jejího načasování, jak je zmíněno, nezvykle na první čtvrtletí roku.
Jak vidno, peníze, které státu plynou ze zisku ČEZ, jsou penězi ze samé podstaty věci zpolitizovanými. Proto ani změna dividendové politiky ČEZ, k níž dochází, nemůže – a není – být prosta silného politického vlivu, který je v tomto případě jejím primárním spouštěčem.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
