Evropská komise dnes rozhodla, že s Itálií nezahájí řízení kvůli nadměrnému rozpočtovému schodku. Bruselu prý postačují stávající ústupky Říma. Evropská komise ale zjevně změkčila svoji razanci vůči Itálii i kvůli bouřím takzvaných žlutých vest v sousední Francii.
Italská vláda Bruselu do jisté míry ustoupila tím, že „osekala“ své výdajové plány pro příští rok o zhruba čtyři miliardy eur, takže schodek by měl v roce 2019 činit 2,04 procenta hrubého domácího produktu země místo původně plánovaných 2,4 procenta.
Už měsíce před dnešním verdiktem Evropské komise však mnozí upozorňovali na to, že Brusel nakonec řízení kvůli nadměrnému schodku nezahájí. Argumentovali hlavně tím, že Evropská komise nebude chtít před volbami do Evropského parlamentu, které se konají příští rok v květnu, nahánět vodu na mlýn italským antisystémovým politickým silám. Těm by mučednický obrázek Itálie, která úpí pod drsnou rukou Bruselu, jistě přinesl další politické body.
V posledních týdnech však Římu pomohla také Paříž a tamní mohutné protesty takzvaných žlutých vest. Ty přiměly k ústupkům pro změnu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Vyjdou jej draho. Francie se totiž kvůli nižšímu daňovému inkasu patrně nevejde do unijního limitu pro rozpočet na rok 2019. Z Itálie se hned začaly ozývat hlasy, že jestliže se proti tomu Brusel neozve, evidentně měří dvojím metrem.
Brusel na nastalou situaci mohl reagovat dvěma způsoby. Buď pohrozit řízením kvůli nadměrnému schodku také Francii, anebo celou situaci dále neeskalovat a spor s Římem urovnat. Zvolil druhou možnost. I proto, že Itálie učinila výše zmíněné ústupky, takže Bruselu nehrozí, že by dočista ztratil svoji tvář.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
