Zlato je nejdražší v dějinách, definitivně. Cena zlata dnes brzy ráno středoevropského času pokořila absolutní cenový rekord, když se troyská unce drahého kovu prodávala až za 1944,71 dolaru. Dosavadní absolutní cenová rekord, dosažený, 6. září 2011, činil 1921,17 dolaru. Nyní se zlato prodává za zhruba 1931 dolarů za unci.
Od začátku letošního roku zlato v dolarech zhodnotilo o více než 27 procent, za červenec přidalo zhruba přibližně devět procent.
Důvodem citelného nárůstu ceny zlata je fakt, že mu zvláště poslední dobou prakticky vše „hraje do karet“. Expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou sráží úrokové sazby až do záporu. Například reálný výnos amerického pětiletého dluhopisu, tedy výnos zohledňující inflaci, se nyní pohybuje kolem úrovně -1,18 procenta, což je nejnižší úroveň za uplynulých sedm let.
S poklesem reálných úrokových sazeb řady investičních nástrojů k nule, či dokonce do záporu se stírá klíčová nevýhoda zlata, kterou je právě to, že žádný úrok nenese. Zvýrazňují se tím pádem staletémi prověřené výhody zlata, kterou je zejména to, že představuje pojistku pro časy zvýšené nejistoty. Nejistota nyní globálně narůstá kvůli stoupajícímu riziku druhé vlny pandemie koronaviru a kvůli rostoucímu geopolitickému napětí, zejména pokračujícímu zhoršování vztahů dvou největších světových ekonomik, USA a Číny.
Poptávku po zlatě pohání také slábnoucí dolar. Znehodnocení americké měny plyne kromě expanzivní měnové politicky americké centrální banky také z expanzivní rozpočtové politiky vlády Spojených států, jejímž důsledkem je enormně se zvyšující zadlužení USA.
Od začátku července dolar ze všech světových měn oslabil nejvýrazněji vůči maďarskému forintu, polskému zlotému, švédské koruně a české koruně. Vůči těmto čtyřem měnám oslabuje americká měna jen za července o více než pět procent. V české koruně se tak zlato dnes zatím nejdráže prodávalo za necelých 43 517 korun za unci, což stále zaostává za korunovým cenovým rekordem. V české měně se totiž zlato na svůj absolutní cenový rekord již letos vyšplhalo, a sice 18. května. Tehdy cena jedné jeho unce činila i 45 143,08 koruny, tedy nejvíce v historii. Od té doby je však tempo posilování koruny vůči dolaru citelnější než růst dolarové ceny zlata, takže ve výsledku i přes růst dolarové ceny kovu k novému absolutnímu rekordu dějin zůstává jeho korunová cena pod historickým maximem.
Investoři masivně investují do zlata nejen v jeho fyzické podobě, ale také prostřednictvím fondů. Veřejně obchodované fondy, které se specializují na investice právě do zlata, v souvislosti s rostoucí poptávkou investorů letos navýšily objem zlata v držení o 28 procent na 105 milionů troyských uncí. To zhruba odpovídá 3266 tunám zlata. Pro srovnání, například Česká národní banka nyní drží devět tun zlata, což jsou tedy veškeré české státní rezervy tohoto kovu.
ČNB do zlata letos v červnu investovala poprvé od roku 1999. Držení kovu zvýšila o 1,2 tuny. Paradoxně se tak zlata zbavovala v době, kdy bylo na svém čtyřicetiletém cenovém dně, když jej koncem 90. let prodávala za cenu kolem 320 dolarů za unci, zatímco jej začala nakupovat v době, kdy se jeho cena blížila absolutnímu historickému maximu.
Z podobných důvodů jako zlato citelně zdražuje také stříbro. V posledních dnech je jeho letošní zhodnocení ještě citelnější, než je tomu v případě zlata. Zatímco zlato letos zhodnocuje o zmíněných více než 27 procent, stříbro přidává dokonce více než 35 procent. V české měně dnes ráno stříbro poprvé od dubna 2013 překonalo cenovou hranici 540 korun za troyskou unci.
Takzvaným „bezpečným přístavem“ je kromě zlata i stříbra v očích řady investorů i nejrozšířenější kryptoměna bitcoin, někdy označovaná za „zlato 21. století“ či za „digitální zlato“. Cena bitcoinu o víkendu prolomila hranici 10 tisíc dolarů za kus a nyní se „žene“ k cenovému maximu prakticky za celý poslední rok. Aktuálně bitcoin stojí 10 332 dolarů.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
