Zlato v letošním roce zhodnotilo v korunách o více než 27 procent. Kladný výnos v období od letošního 1. ledna vykazuje také další drahý kov, palladium, jenž zhodnocuje o 17,5 procenta. Stříbro svým majitelům přináší za stejnou dobu bezmála osmiprocentní zhodnocení. Jediný drahým kovem, jehož cena je nyní v korunách nižší než na začátku roku, je platina.
Je třeba uvážit, že podstatná část zhodnocení drahých kovů plyne z letošního citelného oslabení korunu vůči dolaru, v němž se tyto kovy obchodují. Například zlato v dolarech letos zhodnocuje pouze o necelých patnáct procent a palladium o šest procent. Stříbro a platina stojí v dolarech méně než na začátku roku.
Klíčovým důvodem zhodnocování zlata je koronavirová krize. Koronavirus se začal z Číny šířit začátkem loňského prosince. Unce zlata tehdy v přepočtu do české měny vyšla na nějakých 33 tisíc, včera už poprvé v historii překonala úroveň 45 tisíc korun. To je zhodnocení o nějakých 36 procent, a to v době, kdy drtivá většina jiných investic dramaticky ztrácí na ceně. Pro českého investora je tedy zlato pojistkou hned dvojí: jak proti panice na trzích, tentokrát způsobené právě koronavirem, tak proti povážlivému slábnutí české měny, které paniku trhů či krizi často doprovází.
V době vrcholící paniky v druhé polovině letošního března zlato poprvé v historii dosáhlo cenové úrovně 40 tisíc korun za jednu troyskou unci. Bezprostředním důvodem bylo rozhodnutí americké centrální banky, že bude objemově neomezeně nakupovat dluhopisy, zejména pak americké vládní dluhopisy.
Investoři se uchylují do zlata nejen proto, že v něm spatřují pojistku v čase paniky či krize, nýbrž i proto, že je jim – třeba už v lepším čase – pojistkou proti inflaci a znehodnocování měny, zde konkrétně dolaru. Americká centrální banka totiž bude dluhopisy nakupovat právě za nově vytvářené dolary. To je potenciálně inflační, neboť to ředí kupní sílu dolaru.
Zlatu také bude dále nahrávat politika prakticky nulových úrokových sazeb, ba dokonce sazeb záporných, kterou americká centrální banka a další světově významné centrální banky uplatňují. Klíčovou nevýhodou zlata jako investice je to, že nenese úrok, dividendu či třeba výnos z pronájmu jako nemovitost. Když však úroky v ekonomice v souvislosti s extrémní měnovou politikou centrálních bank klesají k nule, či dokonce pod ní, tato nevýhoda zlata přestává být platná.
Přitom už v roce 2019 patřilo zlata mezi nejlépe vynášející investice. V korunách loni zhodnotilo o bezmála dvacet procent. Letos může zhodnotit obdobně.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
