Zlato se dnes dopoledne středoevropského času poprvé od listopadu 2011 prodávalo za cenu převyšující 1800 dolarů za troyskou unci.
Od začátku letošního roku zlato zdražilo v dolarech o zhruba 18,6 procenta. Vývoj jeho ceny je tak v kontrastu s cenou dalších drahých kovů. Stříbro je od začátku roku v dolarech v plusu jen o 3,2 procenta, palladium o 0,9 procenta níže. Platina ztrácí dokonce takřka třináct procent. V korunách kvůli letošnímu oslabení české měny zhodnocuje zlato od začátku roku o takřka 24 procent, stříbro o bezmála osm procenta a palladium o 3,5 procenta. Platina se propadá v korunách o takřka devět procent.
Zlatu prospívá prostředí historicky velmi nízkých úrokových sazeb a extrémně expanzivní měnová politika světově významných centrálních bank v čele s tou americkou, která nově nakupuje – či plánuje nakupovat – za vytvářené dolary dokonce už i jednotlivé dluhopisy amerických podniků a firem, jako je Comcast, AT&T, Apple, General Electric, General Motors, ale také dluhopisy amerických dcer světových automobilek typu Volkswagenu, Daimleru, BMW či Toyoty (viz tabulka níže). Expanzivní měnová politika dále stlačuje úrokové sazby napříč jednotlivými ekonomikami, takže klíčová nevýhoda zlata – to, že nenese žádný úrok – ztrácí na závažnosti. Naopak se na trhy kvůli enormnímu „tištění peněz“ dostavuje strach ze znehodnocování papírových měn, proti němuž je zlato historicky osvědčenou pojistkou.
Americká banka Goldman Sachs prognózuje, že zlato se v horizontu roku dostane nad cenovou úroveň 2000 dolarů za unci. I to pochopitelně poptávku po drahém kovu podporuje.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
