Nejlepší doba k nákupu akcií je tehdy, „když na ulicích teče krev“, zní starý poznatek. Nemusí to nutně být doslova. I obrazně. Zkrátka v makroekonomicky či sociálně těžkých časech. Zkušení investoři v USA si to berou k srdci. I když se země letos potýká s nejvyšší inflací za 40 let, v červenci závratným tempem navýšili své akciové investice. Vyplývá to z analýzy chování takzvaných „chytrých peněz“, tedy právě investičních profesionálů, kteří spravují peníze bank, velkých fondů, státních fondů či zámožných rodin a byznysmenů.
Celá řada ukazatelů napovídá, že během června došlo k zásadnímu obratu na světových trzích – a „chytré peníze“ na ni už zareagovaly. Od poloviny června tak stěžejní ukazatel amerických burz, index Standard & Poor’s 500, zhodnotil o bezmála sedmnáct procent. Navíc stoupá poměrně soustavně a dá se říct, že i stále strměji.
V červnu nastal citelný pokles cen mědi. Vývoj cen tohoto kovu často předznamenává dění na dluhopisových a akciových trzích. Vskutku. Od prvního červnového týdne do poloviny července se cena mědi propadla o zhruba 30 procent. Několik dní poté, co zahájila svůj cenový sestup, začala klesat cena ropy, jež do poloviny července odepsala přibližně dvacet procent a od té doby další procento. A pak už to šlo ráz naráz.
Od poloviny června se stabilizovala cena bitcoinu, dokonce od té doby mírně roste. O akciích už řeč byla. Od poloviny června také klesají tržní úrokové sazby. Ve světě i v Česku. Snižuje se třeba výnos desetiletých dluhopisů české vlády, v tuzemsku klesají také desetileté swapy, což jsou klíčové ukazatele, jimiž se banky řídí při stanovování úroků hypoték. Zdražování hypoték v ČR tedy od poloviny června postupně ustává a už během několika měsíců lze očekávat jejich zlevňování.
Co se ale v červnu stalo tak významného, že k obratu došlo? Světové trhy dokončily „zaceňování“ celosvětové inflace a dopadů války na Ukrajině. Uvědomily se plně, že nejlepším lékem na inflaci je inflace samotná. Pokles kupní síly domácností a firem, jejž inflace způsobí, už do akcií „zacenily“. Proto akcie předtím, během jara tolik padaly. Pokles kupní síly a související makroekonomický útlum znamená, že postupně skončí také fáze utahování měnové politiky a zvyšování úrokových sazeb. Ostatně třeba v Česku už se značnou pravděpodobností skončila, byť z velké části kvůli obměně bankovní rady.
Konec fáze utahování měnové politiky je pro akcie dobrou zprávou. Pokud úroky dále nerostou, znamená to, že jimi nebudou už tolik nahlodávány budoucí zisky firem. A akciové investování je o budoucnosti, stejně jako je o budoucnosti v současnosti prováděná měnová politika centrálních bank.
V červenci se navíc červnové signály z trhů potvrdily. V USA i v Česku zaostala inflace za očekáváním. Po docela dlouhé době. Inflace už zkrátka „nemá dále, z čeho brát“. Způsobila již takový pokles kupní síly, že dochází k destrukci poptávky a zásadní otázkou se stává to, zda přistání ekonomiky bude měkké nebo tvrdé. Zmíněné „chytré peníze“ v USA v červenci opravdu ve velkém vsázely na to, že půjde o přistání měkké. Růst úroků se tedy dříve či později zastaví, ale ekonomika přitom neupadne do hluboké recese. Za daných okolností, jež byly zjara poměrně tísnivé, jde tedy vlastně o nejlepší možné rozuzlení.
Uvedená destrukce poptávky vytváří tlak na pokles inflačních očekávání a ten zase tlak na pokles tržních úroků, korespondujících nakonec i s kroky centrální banky. Proto lze čekat zastavení zdražování hypoték v ČR a proto od příštího roku dojde ke snižování základní sazby ČNB. ČNB se tak bude snažit podpořit ekonomiku procházející útlumem, v níž však právě z důvodu tohoto útlumu slábnou inflační tlaky. Takže není třeba dále zvyšovat úroky a nakonec nebude třeba inflační tlaky tlumit ani intervencí za silnější korunu, v jejímž rámci za uplynulé tři měsíce ČNB prodala devizy už za skoro 600 miliard korun.
Z hlediska makroekonomického i sociálního budou příští měsíce a příští rok v Česku těžké, zejména kvůli energetické drahotě. Jenže akcie a finanční trhy obecně jsou hodně o budoucnosti, ty už hledí za horizont příštích měsíců, a dokonce příštího roku. Žádnou katastrofu tam nevidí.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
