„S opravdovým přátelstvím je to jako s pevným zdravím; jeho hodnotu nepoznáte, dokud o ně nepřijdete,“ pravíval Charles Caleb Colton, anglický spisovatel a duchovní. Značná hodnota přátelství plyne z faktu, že kamarádský svazek zvyšuje pocit životní spokojenosti jako máloco jiného (a následně i vzájemnou štědrost mezi přáteli). Tenhle fakt potvrzují nesčetné psychologické a sociologické studie. Řada je na ekonomii – jak hodnotu přátelství vyčíslit?
Badatel Nattavudh Powdthavee z Institutu vzdělání při Londýnské univerzitě se o to pokusil. Dospěl k omračujícím závěrům: vlastně každý, kdo má dobré přátele – a třeba už žádný závratný majetek k tomu -, se může pokládat za multimilionáře. Lidé (bylo jich celkem 20tisíc, výzkum probíhal ve Velké Británii), kteří v dotazníku odpověděli, že se „s přáteli nebo příbuznými vídají po většinu dnů“ by v průměru požadovali ročně 85tisíc liber (při současném kurzu přes 2,6 milionu korun), aby jejich úroveň životní spokojenosti zůstala nedotčena, budou-li se „s přáteli nebo příbuznými vídat méně než jednou do měsíce“.
Dobrá, takových samotářů mnoho není, lze poznamenat. Jenže i za ochotu přejít z kategorie „vídat přátele nebo příbuzné po většinu dnů“ do kategorie „vídat přátele a příbuzné jednou či dvakrát týdně“ (to se týkalo celé pětiny dotázaných) pak lidé vyčíslili na 15500 liber (bezmála půlmilionu korun). Jinými slovy, kdo se s kamarády schází téměř každý den, je spokojenější než ten, co se druží pouze dvakrát týdně, asi tak, jako kdyby – napodobujíce svého méně společenského kolegu – „bral“ skoro 40tisíc korun čistého měsíčně navíc (jako kompenzaci za ono napodobování). Ekonomové tento koncept označují jako „stínové ceny“.
Powdthavee spočítal též stínové ceny důležitých životních událostí. Svatba (přechod z kategorie „svobodný/á“ do „ženatý/vdaná“) vynese přes 1,5 milionu korun* ročně ve stínových cenách. Odloučení naopak vyjde v průměru na 4,3 milionu korun, přijít o práci pak stojí 4,4 milionu korun ročně (lidé musí v průměru dostávat 4,4 milionu korun ročně, aby jejich životní spokojenost zůstala stejná, přejdou-li z kategorie „zaměstnaný/á“ do „nezaměstnaný/á“). A výborné zdraví? To se prý v průměru na spokojenosti projevuje stejně jako přes 1,2 milionu korun měsíčně navíc.
*) Feminističtí ekonomové to vidí trochu jinak.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
