Živnostníci, resp. OSVČ s ročním příjmem do jednoho milionu budou moci od ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Její zavedení dnes schválili poslanci, posoudí jej však ještě Senát.
Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Důležité je, že ty OSVČ, které mohou a chtějí vstoupit do režimu paušální daně, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději 10. ledna 2021. Při promeškání této lhůty už se situace nedá zvrátit a daná OSVČ musí na vstup do režimu paušální daně počkat až do roku 2022.
Pro příští rok činí paušální daň 5469 korun měsíčně, za celý rok tedy 65 628 korun. Paušální daň bude složena z minimálního odvodu na zdravotní pojištění (2393 korun), o 15 procent navýšeného minimálního odvodu na sociální pojištění (2976 korun) a daně z příjmu fyzických osob ve výši 100 korun.
Poplatník, který se rozhodne vstoupit do režimu paušální daně, ovšem ztrácí možnost například uplatnit slevu na poplatníka, slevu na manžela či manželku či slevu na invaliditu. Nemůže také uplatnit úroky z hypoték nebo příspěvky na životní či penzijní pojištění a další. Každá OSVČ si tedy musí důkladně propočítat, zda se jí režim paušální daně vyplatí.
Uvedená limitní částka jednoho milionu korun tržeb představuje částku, do níž začíná zákonná povinnost plátcovství DPH. Představitelé koaličního partnera hnutí ANO, ČSSD, ale také odbory původně žádali nižší limit, neboť se obávali zejména dalšího rozevření nůžek v daňových a odvodových povinnostech zaměstnanců na jedné straně a OSVČ na straně druhé. Paušální daň totiž z daňového hlediska zvýhodňuje část OSVČ, zatímco zaměstnancům se podmínky nijak nemění.
Živnostníkům paušální daň
Z OSVČ s příjmy do milionu korun ročně se však přechod na paušální daň vyplatí jen některým. Celkově by se měla vyplatit zhruba 120 tisícům poplatníků.
Paušální daň se například nevyplatí řemeslníkům či zemědělcům, kteří využívají osmdesátiprocentní výdajový paušál. Z těch živnostníků, kteří uplatňují šedesátiprocentní výdajový paušál, se paušální daň vyplatí hlavně těm s vyššími příjmy (nepřesahujícími ovšem milionový limit, pochopitelně), kteří zároveň nemají děti, ani manželku.
Doslova „ternem“ ale může být paušální daň pro mnohé OSVČ, resp. živnostníky, kteří uplatňují čtyřicetiprocentní výdajový paušál (např. autoři textů apod.). Například bezdětný živnostník s ročními tržbami 800 tisíc korun, který právě uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu 7001 korun měsíčně čili 84 012 korun ročně. Pokud má jedno dítě, na které by jinak uplatnil slevu, pořád se mu přechod na paušální daň vyplatí, neboť měsíčně díky němu ušetří 5734 korun. Pokud má dvě děti, ušetří díky paušální dani 4117 korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
