Oznámená jména obou členů bankovní rady ČNB jsou jistým překvapením. O Vojtěchu Bendovi se, pravda, v kuloárech občas spekulovalo.
Druhý nadcházející radní Tomáš Nidetzký je ovšem volbou zcela nečekanou.
Podstatnější překvapení ale spočívá v tom, že mezi dvěma novými jmény není zástupce odborů. Často se objevovaly úvahy, že prezident Miloš Zeman bude chtít jmenovat alespoň jednoho experta, který by konvenoval jeho světonázoru i v oblasti sociálního dialogu. Oba noví radní jsou ovšem spíše exponenty privátní finanční sféry. Prezident nakonec ve věci nominace zjevně ponechal budoucímu guvernérovi Jiřímu Rusnokovi volnější ruku, než se čekalo. Do obsazení bankovní rady zřejmě příliš nepromluvil ani ministr financí Babiš, o jehož neformálním působení v dané věci se rovněž dost mluvilo.
Ani jeden z nových radních však nebude „nepříjemným překvapením“ z hlediska finančních trhů. Jde o osoby, které jsou v odborných kruzích považovány za kredibilní profesionály, nejedná se o žádné neřízené střely. I to mohlo při jejich nominaci hrát nezanedbatelnou roli. Trhy jejich jmenování přijmou zcela standardně bez výraznějších reakcí.
Co se týče dalšího vývoje měnové politiky, je asi nejdiskutovanější otázka současného intervenčního režimu, v jehož rámci ČNB již čtvrtým rokem brání české měně v posílení nad úroveň 27 korun za euro.
Vzhledem k tomu, že Benda i Nidetzký jsou lidé evidentně vybraní Jiřím Rusnokem, pravděpodobnost dřívějšího opuštění závazku po včerejšku klesla. Rusnok je dlouhodobým stoupencem intervenčního režimu, byť se z celkem pochopitelných důvodů na jeho obranu nevyjadřuje tak razantně jako někteří jiní členové bankovní rady, kteří svou funkci zastávali již v době zahájení režimu v listopadu 2013.
Prezident Zeman, silný odpůrce intervencí, se zjevně vzdal taktiky prosazovat do bankovní rady své lidi za každou cenu. Tím signalizuje, že nebude proti intervenci ani v nadcházející době nijak horlivě vystupovat. Což dále snižuje pravděpodobnost jejího dřívějšího ukončení.
Vzhledem k podmínkám ve světové i evropské ekonomice se naopak jeví jako pravděpodobnější její prodloužení až za horizont roku 2017.
Otázkou zůstává, proč se Zeman takto stáhl. Je možné, že Rusnok si dosazení svých lidí vymínil, když prezidentovi kývl na nabídku guvernérského postu. Nelze také vyloučit, že pozice bankovního radního je z hlediska svého významu pod prezidentovu rozlišovací schopnost: hlava státu se spokojí s tím, že má svého guvernéra, a ostatní ponechává na něm.
Anebo už Zeman v boji proti intervenci prostě nespatřuje politický potenciál. Ekonomice se daří a lidem už ČNB zjevně neleží v žaludku tolik jako přede dvěma lety. Zeman, starý politický harcovník, se proto zkrátka pragmaticky přeorientoval na jiná, politicky momentálně výnosnější témata.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
