Ceny průmyslových výrobců v listopadu vyrovnaly svůj strmý říjnový růst, meziročně čítající 3,9 procenta, který je nejvýraznější od ledna 2012. Podniky se potýkají s růstem cen výrobních surovin a paliva, zejména ropy a ropných produktů, a pochopitelně také s růstem nákladů na pracovní sílu. Výrobci však pokračující růst cen vstupů adekvátně nepromítají do růstu cen svých produktů. To ve výhledu podvazuje jejich ziskovost a dále snižuje optimismus ohledně budoucnosti. Důvodem toho, že se zdráhají své ceny promítat plně do finálních cen, je tíseň, jež svírá německý průmysl a zásadním způsobem se neblaze promítá do poklesu zahraničního odbytu české průmyslové výroby. Tento pokles byl v listopadu nejvýraznější od roku 2012. Stejně tak sentiment českých průmyslníků je na nejhorší úrovni za posledních šest let.
V zemědělské výrobě v listopadu citelně, o 6,9 procenta meziročně, rostly ceny v oblasti rostlinné produkce. Klíčovým důvodem je letošní sucho, které zasáhlo podstatnou část Evropy a které způsobilo slabou úrodu obilovin v čele s pšenicí nebo ječmenem, ale také třeba brambor či některých druhů zeleniny, jako je květák, rajčata nebo mrkev. Naopak suché klima vedlo k dobré úrodě ovoce typu jablek nebo švestek. Ve výsledku tak ceny zeleniny meziročně v listopadu rostly o více než padesát procent, zatímco ceny ovoce zase o více než padesát procent zlevňovaly. Meziročně je růst celkových cen v oblasti zemědělské produkce přijatelný nejen z důvodu zlevňování ovoce, ale také proto, že znatelně klesají ceny živočišné produkce a hospodářských zvířat. V ČR se naštěstí do cen výrazněji nepromítl ani africký mor prasat, protože například ceny jatečných prasat listopadu klesaly meziročně o 12,4 procenta.
Ceny stavebních prací v listopadu dále zrychlily své meziroční růstové tempo. V průměru v letošním roce meziročně stoupají nejvýrazněji od roku 2008. Tehdy rostly za celý rok o 4,5 procenta, letos zatím o 3,1 procenta. V prosinci tento celoroční růst ještě zesílí. Stavební práce zdražují podobně jako ceny průmyslu kvůli růstu mezd a růstu cen energií. Nezanedbatelnou roli hraje také nedostatek některých stavebních materiálů a z něho plynoucí tlak na růst cen. Meziročně stavební materiály zdražovaly v listopadu o více než pět procent.
Inflační tlaky v oblasti výroby však zatím nejsou tak silné, aby Českou národní banky přiměly k dalšímu zpřísnění své měnové politiky. Úrokové sazby ČNB tak po čtvrtečním měnověpolitickém zasedání centrální banky s největší pravděpodobností zůstanou na stávající úrovni, byť rozhodnutí bankovní rady zřejmě nebude úplně jednohlasné.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.