Tempo inflace v České republice v dubnu nečekaně zpomalilo z březnové úrovně rovných tří procent na 2,8 procenta. Březnová úroveň tří procent tak byla pravděpodobně letošním maximem inflace, neboť v nadcházejících měsících lze očekávat její další zpomalení.
Trh ve střední hodnotě analytických odhadů předpokládal, že dubnová inflace vykáže stejné tempo jako v březnu, tedy tempo tří procent. Česká národní banka počítá ve své aktuální prognóze s dubnovou inflací ve výši 2,9 procenta, takže i ona čekala citelnější cenový růst.
Klíčovým důvodem pomalejší inflace byla v dubnu slabší než předpokládaná cenová dynamika některých potravin, například vajec, sýrů, tvarohu, másla či mléka. Nadále ovšem poměrně citelně rostly ceny bydlení či energií v čele s elektřinou. Znatelně zdražovala také zelenina, brambory jsou meziročně dražší o 70 procent. Zdražují také služby, ať už služby finanční, pojišťovací či osobní péče. V nich se souhrnně zrcadlí aktuální silný růst mezd napříč ekonomikou. Například růst průměrné mzdy automechanika se odráží v dražších opravách vozů, který se pak promítá do růstu ceny povinného ručení, který pozorujeme. Růst cen zeleniny a některých dalších potravin je odrazem loňského sucha a špatné úrody, která byla třeba v případě zmíněných brambor třetí nejhorší v historii sledování od roku 1920.
Inflace bude v dalších měsících roku zvolňovat, avšak zůstane nad úrovní dvou procent. Firmy čelí nejslabší ziskovosti za poslední dvě desetiletí a jakkoli tato zůstává stále nad průměrem zemí EU, nejsou již tolik ochotny absorbovat růst nákladů snižováním svých marží, takže přenášejí cenový tlak na konečného spotřebitele.
Pokud letos opět udeří sucho jako loni, lze v druhé polovině roku očekávat silnější růstové tlaky v oblasti řady potravin, které by tlumily další zmírňování inflace. Vyhrocení obchodní války mezi USA a Čínou, jehož jsme nyní svědky, by mohlo naopak přinést úlevu alespoň motoristům, neboť zmírní růstový tlak v oblasti cen ropy, a tedy i pohonných hmot v ČR.
Za celý rok tak inflace vykáže tempo 2,4 procenta. Dubnový vývoj inflace snižuje pravděpodobnost, že Česká národní banka letos ještě zvýší svoji základní úrokovou sazbu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
