Ceny pohonných hmot v Česku znovu vzrostly, ale už znatelně pomaleji než v minulých týdnech. Nejprodávanější benzin Natural 95 zdražil od minulé středy o deset haléřů na průměrných 31,27 Kč/l. Litr nafty se prodává v průměru za 29,55 koruny, což je o sedm haléřů více než před týdnem. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Ačkoli jsou nyní ceny pohonných hmot nejvýše za poslední více než rok, tedy od doby takřka ještě předpandemické, dalšího zdražování se řidiči příliš bát nemusí.
To proto, že se cena ropy na světových trzích během druhé poloviny března markantně snížila. A to z cen atakujících v případě ropy Brent úroveň 70 dolarů za barel na nynější úroveň nad 63 dolary. Tento propad cen ropy ještě teprve tuzemské čerpací stanice do svých cen plně započítají, takže v příštích sedmi dnech dojde po delší době dokonce k poklesu cen pohonných hmot, a to v rozsahu zhruba do deseti haléřů na litr.
To, že se podařilo během necelého týdne odblokovat Suezský průplav, samozřejmě znamená, že tato událost nepovede ke zdražování pohonných hmot v ČR.
Důvodem poklesu cen ropy na světovém trhu, k němuž docházelo už před zablokováním Suezu v úterý minulý týden, jsou zhoršené vyhlídky ohledně rychlosti postupu vakcinace.
Obchodníci s ropou totiž byli v uplynulých týdnech až příliš optimističtí ohledně toho, jak se očkování bude dařit. To ale zejména v Evropské unii probíhá pomaleji, než se čekalo. To zbrzdí ekonomické zotavení Evropy. Zároveň se největší evropské ekonomiky potýkají s třetí vlnou pandemie, podobně jako Česko. Velké evropské ekonomiky zpřísňují svá protipandemická opatření. To vše je pro ropné obchodníky nepříjemná zvěst, neboť Evropa zodpovídá za patnáct procent světové spotřeby ropy. Obvyklý letní vrchol motoristické a ostatně i letové sezóny se letos na starém kontinentu ještě konat nebude. Letecký provoz v Evropě je stále šedesát procent pod úrovní stejného období roku 2019.
V USA sice zůstává poptávka po ropě poměrně silná, neboť i letecký byznys se tam celkem stabilizovaně zotavuje a vakcinace probíhá znatelně rychleji než v EU. Silná poptávka po ropě v USA však sama o sobě situaci na trhu s ropou nezachrání.
Evropské vakcinační fiasko tak má alespoň nějakou světlejší stránku: světová poptávka po ropě je nižší, takže růst cen pohonných hmot se v Česku zastaví dříve, už vlastně teď začátkem dubna, než pokud by vakcinace v EU probíhala alespoň tak jako v USA. Problém pomalého očkování v EU je opravdu zásadní, neboť vakcinace postupuje v režii Bruselu pomaleji nejen než v zemích jako USA, Británie či Izrael, ale také pomaleji než v Chile, v Maroku nebo v Turecku.
Těžit z vakcinačního fiaska EU budou zejména řidiči „dieselů“. Nafta je v Česku díky letošnímu snížení spotřební daní z ní o jednu korunu nebývale levná i v mezinárodním srovnání. Její cena je srovnatelná s cenou nafty v Rumunsku nebo v Polsku, což jsou tradičně „oázy“ velmi nízkých cen paliv, alespoň tedy na poměry zemí EU. V řadě dalších evropských zemí – v Německu, na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku, v Chorvatsku, Slovinsku či ve Francii – je nafta dražší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
