Ministři financí EU už vyjádřili rámcovou podporu ukončení povinného osvobození leteckého benzínu od spotřební daně. Plánu vyjádřila podporu i ministryně financí Alena Schillerová.
Daň z leteckého benzínu aerolinky pochopitelně započítají do ceny letenek, byť třeba jen částečně. Příslušné daňové inkaso pomůže splácet celoevropský pandemický dluh, který vznikne půjčováním si do unijního fondu obnovy. Toto půjčování se chystá režírovat Brusel, splácení dluhu ovšem bude pochopitelně na jednotlivých členských státech. Brusel, tedy Evropská komise, totiž sám žádné peníze nevydělává. Všechny peníze, která má, jsou z daní podnikatelů a firem členských států. Anebo z dluhu. Jenže dluh není nic jiného než budoucí daně podnikatelů a firem členských států. (Ano, zaměstnanci v EU také platí daně – ti jsou však zaměstnanci buď firmy, nebo veřejné sféry, kterou platí podnikatelé a firmy.)
Lídři zemí EU dojednali vznik fondu obnovy už loni v létě. Zřídili jej zejména proto, aby zachránili italskou ekonomiku, která se dočká takřka třetiny prostředků fondu. Bez nich by se fatálně prohloubila její ekonomická krize. Za podporu Itálie a některých dalších předlužených ekonomik EU, pandemií těžce poškozených, nyní tedy budou platit i Češi, i dražšími letenkami. Růst cen dopadne zvláště tíživě například na cestující mladé lidi a studenty, pro něž cena letenky tvoří zpravidla podstatnější část vlastního rozpočtu než pro starší věkové skupiny.
Zdražení letenek bude způsobeno nejen tím, že dojde ke zrušení osvobození, ale i proto, že kvůli tomuto zrušení někteří letečtí dopravci v EU zkrachují, což sníží konkurenci na evropském trhu leteckých dopravců. Slabší konkurence povede k dalšímu tlaku na růst cen letenek. Letenky tak mohou zdražit až o desítky procent. Ohroženi jsou zejména nízkonákladoví dopravci. Národní letecké šampiony v nejhorším státy zadotují – firmy a podnikatelé se tedy „prohnou“ podruhé.
Letečtí dopravci obecně jsou již nyní těžce zkoušeni v souvislosti s pandemickou situací, mnozí balancují na pokraji krachu i bez zrušení osvobození od daně. Proto načasování ukončení povinného osvobození rozhodně není nejšťastnější. Takové kroky je z ekonomické hlediska rozumnější provádět v ekonomicky příznivé době.
Z hlediska ČR platí, že efekt přílivu evropských peněz vlastně umožňuje vykrýt dvouletou ztrátu inkasa veřejné kasy, kterou způsobuje letošní snížení daně ze mzdy (takzvané zrušení superhrubé mzdy). Lidem díky nižším daním zůstává více peněz v kapse a mohou šetřit třeba právě i na výhledově dražší letenky. Což je jen další důvod, proč zrušení superhrubé mzdy nezaslouží takové očerňování, jakého se zejména levice dopouští.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.