Náklady spojené s uzavřením škol jsou překvapivě vysoké, plyne z mezinárodních studií na toto téma. V USA je ztráta čtyřtýdenního zavření škol z důvodu chřipkové pandemie odhadována na 0,1 až 0,3 procenta hrubého domácího produktu. Podobně je tomu v Británii, kde čtyřtýdenní uzavření škol vyjde na 0,1 až na 0,4 procenta HDP.
Klíčovým nákladem zavření škol je výrazně zvýšené absentérství rodičů, kteří musí zůstávat s dětmi doma nebo alespoň omezit své pracovní nasazení právě proto, aby se mohli dětem věnovat a suplovat alespoň částečně roli učitelů. Zvláště závažný je tento problém v případě těch rodičů, kteří jsou zdravotnickými pracovníky, třeba lékaři či sestrami. V době, kdy jsou na pracovišti obzvláště potřeba, se musí věnovat dětem. Autoři zmíněné americké studie předpokládají, že nutnost starat se o dítě zabere v každé domácnosti s dítětem průměrně 2,5 dne pracovní doby každý týden. To je tedy doba, která by jinak byl využita na plnění pracovních povinností, avšak takto není.
V Česko republice lze na základě výše uvedených studií odhadnout náklad zavření škol na 0,1 až 0,25 procenta HDP. To proto, že tuzemská ekonomika je strukturálně odlišná od výše dvou jmenovaných, například je demograficky starší. Mediánový věk je v ČR vyšší než v Británii a zejména než v USA. Roli také hraje podíl státních a soukromých škol či způsob jejich financování. Přidávají se navíc specifické faktory. V ČR je od včerejška například v platnosti možnost využít kvůli zavření škol ošetřovného. Využít ji mohou rodiče s nemocenským pojištěním. Vyplácení tohoto ošetřovného pochopitelně pro veřejnou kasu představuje dodatečný náklad. Na druhou stranu veřejná kasa může ušetřit za provoz škol či školních jídelen apod.
Čtyřtýdenní uzavření škol v ČR připraví českou ekonomiku zejména z důvodu absentérství rodičů v základním scénáři zhruba o deset miliard korun, veřejnou kasu pak o zhruba 3,6 až čtyři miliardy korun. Dvanáctitýdenní zavření škol ale ekonomiku může připravit v krajním scénáři o zhruba 42 miliard korun a veřejnou kasu o zhruba patnáct miliard korun.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
