Loni jsme původně měli růst výrazně pomaleji. Před rokem touto dobou předpovídalo ministerstvo financí české ekonomice v roce 2015 růst 2,6 procenta. Česká národní banka byla o desetinu procentního bodu optimističtější. Výkon tuzemského hospodářství nakonec oběma institucím – a nejen jim – vytřel zrak. Podle předběžného odhadu vzrostl český HDP loni o 4,3 procenta. Nakonec však jde spíše o mírné zklamání. Namlsali jsme se zkrátka až příliš.
Jak ministerstvo, tak centrální banka v průběhu loňska postupně revidovaly své odhady směrem nahoru. ČNB dokonce nakonec prognózovala růst o 4,7 procenta. Ne že by to ještě nemohlo vyjít, venku je zatím jen předběžný odhad, který se může dočkat revize oběma směry. Nicméně zdá se, že růst bude nakonec přece jen skromnější. I tak půjde o ekonomicky výjimečně úspěšný rok.
Horší než předpokládaný výkon ve čtvrtém čtvrtletí 2015 mají do značné míry – i když ne zcela – na svědomí přechodné faktory typu odstávky jaderných bloků v Dukovanech či požár chemičky Unipetrolu u Litvínova. Ty oslabily výkon českého průmyslu natolik, že se to negativně projevilo v číslech za celou ekonomiku.
Jejich přechodný ráz nás tedy může uklidňovat, zvláště poté, co byla výroba ve zmíněných provozech z podstatné části obnovena. Na druhou stranu, jsou to opět přechodné faktory, které ve velké míře stojí i za loňským výjimečným růstem.
Dočerpávání prostředků z fondů EU podpořilo investiční činnost a aktivitu ve stavebnictví. Meziroční pokles cen ropy na světových trzích zapříčinil, že subjekty – firmy i jednotlivci – napříč ekonomikou měly v porovnání s rokem 2014 více volných prostředků k jiným výdajům, než jsou pohonné hmoty.
I pokud by letos zůstaly ceny ropy na světových trzích podobně nízko jako loni a subjekty stále profitovaly z nízkých cen, z meziročního srovnání tento efekt postupně vyprchá, neboť je to právě meziroční hospodářský růst, který se „počítá“. V hypotetickém případě poklesu cen ropy na světových trzích třeba na deset dolarů za barel navíc nelze počítat s adekvátním zlevněním pohonných hmot, neboť jejich cena je tvořena cenou ropy jen částečně. Tvoří ji i marže obchodníků nebo daňová složka. Z toho plyne, že zlevňování ropy už letos hospodářský růst nemůže podpořit tak významně jako loni. I proto česká ekonomika v roce 2016 přidá nanejvýš „jen“ 2,5 procenta.
K loňskému růstu přispěla jak vláda, zejména zefektivněním činnosti v oblasti dočerpávání fondů EU, tak ČNB. Její intervenční režim pomohl zejména exportu.
Ani jedna z institucí však zároveň nedokázala využít takto získaný impulz. Vláda mohla rozpočtovat na letošní rok nižší schodek. ČNB mohla opustit intervenční režim, a umožnit tak řadovým občanům i firmám, aby na ekonomickém růstu více participovali prostřednictvím mezinárodně zpevňující měny.
Vyšlo v E15.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
