Západ se snaží naklonit si Indii
Západ se snaží znatelně prohloubit ekonomickou spolupráci s Indií a získat ji tak více na svoji stranu. I tak by se... více
Západ, a zejména Evropa, stále varovněji zaostává za Ruskem a Čínou ve výrobě a počtu důležitých válečných zbraní a obranných systému, zjišťuje dnešní Wall Street Journal. (viz printscreen níže) Zásadním důvodem je podle listu postupná deindustrializace Západu. Dodejme, že jejím klíčovým viníkem je ideologické vzývání environmentálních cílů; na deindustrializaci jižního křídla eurozóny, částečně třeba i Francie má zase svůj podíl euro, které učinilo tamní výrobu nekonkurenceschopnou.
Podle zdroje WSJ na vrcholu studené války západoněmecké průmyslové podniky mohly chrlit až 400 tanků ročně, dnes jich vyrobí do roka maximálně 50. Rusko a Čína přitom již nyní disponují hypersonickými raketami, Západ je nemá. Hypersonické střely se pohybují rychlostí pětkrát vyšší, než je rychlost zvuku, takže jsou obtížněji sestřelitelné a lze jimi manévrovat k cíli. Spojené státy odložily uvedení první takové zbraně až na letošek, po nezdařeném testu. Rusko je podle ukrajinských zpravodajců, jež list WSJ cituje, schopno dodávat čtyři nové hypersonické balistické střely Kinžal každý měsíc.
Rusko a Čína dohromady pak disponují zhruba 5020 pozemními protiraketovými obrannými systémy, zatímco USA, Evropa a Japonsko jich společně mají jen nějakých 3200. „Předpovědi, že Rusku ve válce na Ukrajině rakety brzy dojdou, nebyly správné,“ konstatuje WSJ.
Dodejme, že se vlastně není čemu divit, když Rusko přešlo na válečnou ekonomiku, zatímco třeba Německo si v téže době vypnulo zbytek jaderných elektráren a evropské banky ve jménu Green Dealu a ESG se zdráhají financovat výrobu zbraní, protože je hlediska emisí i společensky „fuj“. A mladá generace Západu, utápějící se v klimatickém žalu, raději pracuje v neziskovém sektoru – financovaném na dluh již tak předlužených západních států -, než aby přidala ruku k dílu v průmyslu. Takže ani „nejsou lidi“, kteří by zbraně vyráběli.
Pokud se Západ rychle neprobere, zbytek světa jej nakonec může „uzbrojit“. Podobně jako Spojené státy v 80. letech minulého století „uzbrojily“ sovětský blok – čímž vyhrály studenou válku.
Západ se snaží znatelně prohloubit ekonomickou spolupráci s Indií a získat ji tak více na svoji stranu. I tak by se... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.