V loňském roce utratili lidé v České republice za potraviny a nealkoholické nápoje dohromady celkem 428,3 miliardy korun, vyplývá z údajů Eurostatu. Za alkoholické nápoje pak utratili celkem 93,5 miliardy korun. To dohromady činí 521,8 miliardy korun. Při prostém rozpočtení na jednotlivé dny roku to znamená, že průměrně vydali za potraviny, nápoje a alkohol v obchodech 1,4 miliardy korun denně a rovných 10 miliard týdně. Samozřejmě, v jednotlivých dnech i týdnech ve skutečnosti dochází k výkyvům, takže prosté rozpočtení na jednotlivé dny a týdny je pouze orientační.
Vláda ČR v týdnu rozhodla, že v rámci dalšího zpřísnění svých protipandemických opatření přistoupí k zákazu nedělního prodeje. Cílem je snížit sociální kontakty obyvatelstva, a snížit tak tempo šíření koronavirové nákazy. V neděli zůstává řada obchodů s potravinami či nápoji uzavřena i běžně, v době mimo nouzový stav, takže dopad zákazu nedělního prodeje je slabší než hypotetický dopad zákazu uplatněného na jiný den týdne.
Na základě polské zkušenosti lze usoudit, že lidé budou nahrazovat nedělní nakupování sobotním, případně i nakupováním v dalších dnech týdne. Otázkou tak zůstává, zda tyto nákupy prodejcům potravin vykompenzují nedělní výpadek.
Polská zkušenost naznačuje, že ne zcela a že celotýdenního pohledu musí prodejci potravin počítat se ztrátou na tržbách v řádu nižších stovek milionů korun.
To však týká jen kamenných obchodů. Internetoví prodejci potravin naopak zaznamenají další nárůst poptávky. Tlak na růst poptávky pocítí také obchodníci, kteří potraviny prodávají v provozovnách při čerpacích stanicích nebo nádražích, neboť tyto provozovny zůstávají i v neděli otevřeny. Celkově ale platí, že za potraviny kvůli nedělnímu zákazu lidé v ČR opravdu utratí o nižší stovky milionů korun týdně méně, což při rozpočtení představuje pro „kamenné“ prodejce potravin ztrátu v řádu desítek milionů korun denně po celou dobu zákazu nedělního prodeje.
V Polsku vláda zakázala nedělní prodej k 1. březnu 2018. Pro náběh zákazu si však vyhradila tříleté období, aby k němu došlo postupně, a neznamenal tak pro ekonomiku šok. V roce 2018 tak byly ze zákazu vyjmuty dvě neděle v měsíci, v roce 2019 už jenom jedna.
Šetření, které v lednu 2019 provedla společnost Havas Media na vzorku 1077 respondentů, ilustruje, jak Poláci na zákaz zareagovali. Více než polovina oslovených, přesně 55,5 procenta, uvedla, že nemožnost nedělního prodeje si opravdu kompenzuje nakupováním v sobotu nebo jiný dřívější den. Více než pětina Poláků, přesně 21 procent, v šetření uvedla, že v neděli nenakupuje. Takže těchto respondentů se zákaz nijak nedotkl. Necelých dvanáct procent oslovených se snaží nakupovat v těch obchodech, které zůstávají i v neděli otevřené, což jsou například nádražní či letištní obchody nebo obchody při čerpacích stanicích. Bezmála osm procent Poláků reagovalo na zákaz nedělního prodeje nákupem v některém z dnů následujícího týdne a 3,7 procenta z nich přešlo k nakupování prostřednictvím e-shopů.
Není ostatně zcela bez souvislosti, že mezi lety 2018 a 2019 poměrně v Polsku poměrně dramaticky narostl počet oficiálně provozovaných e-shopů, a to z 28 900 na 38 700, tedy o bezmála 34 procent. Přitom v letech 2015 až 2018 počet polských e-shopů víceméně stagnoval nebo jen nepatrně rostl, když v celém daném období došlo k nárůstu z 26 600 e-shopů na zmíněných 28 900, tedy jen o 8,6 procenta. Zákaz nedělního prodeje přispěl k polskému boomu online nakupování v loňském roce.
Z jednotlivých dnů týdne Poláci využili ke kompenzaci zákazu nedělního prodeje v nejvyšší míře sobot a pátků. Například sobotní prodeje potravin narostly v reakci na zákaz nedělního prodeje o desetinu, jak plyne z šetření společnosti SW Research z dubna 2018. Ze stejného šetření plyne, že 60 procent Poláků v reakci na zákaz nedělního prodeje nijak neomezilo frekvenci svých návštěv nákupních center – jen je přesunulo na jiné dny v týdnu, přitom 23 procent na sobotu a 37 převážně na jiné dny v týdnu. Více než třetina Poláků, 34 procent, pak uvedla, že do obchodních center chodí po zákazu nedělního prodeje méně často, zčásti proto, že více využívá online nakupování, které zákazem dotčeno nebylo.
Stoupenci polského zákazu prodeje o nedělích v čele s vládní stranou Právo a spravedlnost argumentovali, že opatření nebude mít na ekonomiku žádný dopad. Právě proto, že Poláci prostě začnou do obchodů chodit více v jiné dny v týdnu, takže nedělní pokles tržeb vykompenzují. To se ale nestalo. Ne všichni návštěvníci obchodních center našli po nedělním zákazu cestu do obchodu v jiný den týdne. Nedělní návštěvnost se v prvních týdnech účinnosti opatření, v březnu a dubnu 2018, propadla o 5,8 milionu lidí, zatímco nárůst nakupujících v jiných dnech týdne činil 3,1 milionu osob, plyne z údajů společnosti Retail Institute (viz zpráva ČTK zde).
Polská zkušenost tak napovídá, že v Česku by v souvislosti se zákazem prodeje o nedělích mělo dojít k celkovému, celotýdennímu úbytku počtu nakupujících. Přitom ovšem hlavně během pátků a sobot lze očekávat nárůst počtu lidí v obchodech, kteří tak budou kompenzovat nemožnost nedělního nakupování. Tato kompenzace ale nebude dostatečná, aby vykryla výpadek nedělních návštěv a nedělních tržeb. Z celotýdenního pohledu tak k omezení sociálních kontaktů při nakupování dojde, tento efekt bude ale z nemalé části potlačen zvýšenou frekvencí návštěv obchodů ve zbývajících dnech týdne, zejména v pátek a v sobotu. Část nakupujících se také přesune na internet, což bude značit další navýšení poptávky po zboží z e-shopů, které již tak čeká letos z hlediska tržeb naprosto rekordní rok.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
