Průmyslová výroba v Česku v roce 2021 vzrostla o 6,4 procenta. Nedokázala tak kompenzovat více než sedmiprocentní propad vrcholně pandemického roku 2020. Letos se však tuzemský průmysl vrátí na svoji předpandemickou úroveň. A s ním se na předpandemickou úroveň vrátí i česká ekonomika jako celek.
Klíčové brzdy průmyslu představuje světová výrobní a logistická krize, zejména pak takzvaný čipový hladomor, a také enormní růst cen energií ve druhé polovině loňska. Čipový hladomor, tedy nedostatek čipů dovážených zejména z Asie, zásadně tlumil výkon autoprůmyslu, což se zrcadlí i v číslech za poslední loňské čtvrtletí, kdy výrobu odstavovala a omezovala třeba Škoda Auto.
Prosincový výkon průmyslu je zklamáním, neboť se obecně čekala citelně lepší čísla. Výroba aut v Česku v roce 2021 oproti roku 2020 klesla o zhruba čtyři procenta, jejich export pak dokonce o skoro pět procent. Letos průmysl poroste přibližně osmiprocentním tempem, jelikož se výrazně zlepší situace v oblasti zásobování součástkami pro autoprůmysl, zejména čipy. Čipový hladomor ale zřejmě zcela zažehnán nebude.
Nečekaně špatný prosincový výkon průmyslu je klíčovým zdrojem slabšího výkonu zahraničního obchodu. Ten v prosinci vykázal záporné saldo čítající minus patnáct miliard korun. Obecně panovala shoda, že saldo bude kolem minus osmi miliard.
Kvůli zmíněným problémům autovýroby meziročně klesl přebytek obchodu s motorovými vozidly o 6,7 miliardy korun. Kvůli citelnému meziročnímu zdražení ropy na světových trzích a růstu cen energií v čele s plynem se zvýšil schodek v obchodu právě s ropou a plynem, a to meziročně o 7,9 miliardy korun. Mezinárodní výrobní a přepravní krize a citelné oživování tuzemské spotřeby, poháněné rozpouštěním covidových úspor a zrušením superhrubé mzdy, pak prohloubily schodek obchodu s počítači a elektronikou, meziročně o 5,7 procenta.
Růst cen energií na evropském velkoobchodním trhu, který dosáhl rozsahu až stovek procent, způsobil meziroční navýšení přebytku zejména v obchodu elektřinou. Česko patří k jejím největším vývozcům v EU.
Za celý loňský rok vykázal zahraniční obchod schodek 1,5 miliardy korun. Ve schodku, jde však spíše o „červenou nulu“, tak skončil poprvé od roku 2010. Výsledek tak ostře kontrastuje s výsledkem vrcholně pandemického roku 2020, kdy zahraniční obchod vykázal historicky rekordní přebytek 180 miliard korun.
Letos by měl zahraniční obchod vykázat opět už přebytek, a to kolem 80 miliard korun, ruku v ruce s tím, jak se dále stabilizuje postpandemická situace, zmírní výkyvy dané efektem prudkých změn srovnávací základny a výrazně zmírní rovněž mezinárodní logistická krize.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
