Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Přitom když Fiala vládu na přelomu let 2021 a 2022 přebíral, činil veřejný dluh 2,57 bilionu.
Do konce letošního března tedy stoupl o dalších 530 miliard korun. Od začátku letošního dubna do konce června pak podle předpokladu narostl o dalších minimálně zhruba 70 miliard korun, takže celkový nárůst zadlužení z doby Fialovy vlády vskutku činí přibližně 600 miliard korun.
Když na přelomu let 2017 a 2018 začínal vládnout Babišův kabinet, odpovídal veřejný dluh částce zhruba 1,75 bilionu korun. Za vlády Babišova kabinetu tak dluh vzrostl o přibližně 820 miliard korun. Za Babišovy vlády tudíž veřejný dluh narůstal průměrným tempem zhruba 100 miliard korun za každé pololetí.
Fialova vláda – za jejíhož působení, jak je uvedeno, dluh narostl o zhruba 600 miliard – tudíž zadlužuje zemi průměrným tempem přibližně 200 miliard korun za každé pololetí. Čistě nominálně tedy dvakrát rychleji než Babišův kabinet.
Toto srovnání však nebere v potaz inflaci, ani úroveň ekonomického růstu.
Babišova vláda se musela vypořádat s citelně hlubším, covidovým propadem, než jaký nastal kdykoli za vlády Fialovy. V covidovém roce 2020 se ekonomika propadla o 5,5 procenta. Za čtyři roky Babišovy vlády tak průměrný růst odpovídal pouze 1,1 procenta. Za Fialovy vlády zatím byl – loni – růst 2,5 procenta, přičemž pro letošek se obecně počítá s růstem nejpravděpodobněji 0,3 procenta. Za Fialovy vlády tak ekonomika zatím v průměru roste reálně o něco rychleji než průměrně za vlády Babišovy, neboť válka na Ukrajině na ni nemá až tak tlumivý dopad, jaký měl covid.
Naopak ale Fialova vláda se potýká s výraznější inflací, než jaká panovala kdykoli za vlády Babišova kabinetu. Inflace přitom z definice „nafukuje“ ceny a obecně nominální ukazatele, takže za rychlejší růst dluhu za vlády Fialovy porovnání se situací za vlády Babišovy může z určité části právě i citelnější inflace.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
