Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích (viz tabulka níže).
Letos Češi kvůli koronaviru u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 120 korun za osobu. Celkově pak necelou miliardu korun, přesněji 900 milionů korun. Loni to však bylo více, přes miliardu korun. Důvodem je celkově slabší poptávka, zapříčiněná koronavirovou krizí, omezení prodeje daná protipandemickými opatřeními a konečně také neochota některých lidí se na hřbitovy v tomto čase vůbec vydávat, opět kvůli riziku nákazy koronavirem, například při cestě MHD.
Jsou ale lidé, kteří i letos za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí.
Každopádně všichni budou mít možnost pietní předměty nakupovat dnes i zítra. Vláda tuto výjimku schválila včera. Výjimka platí pro stánky a obchody nabízející pietní zboží, jako jsou věnce či svíčky. Otevřeny dnes i zítra mohou být také provozovny na zpracování kamene. Přesto je z výše uvedených důvodů nutné letos počítat se slabší poptávkou po pietním zboží, kterou nyní registrují například květinářství. Řada lidí, potenciálních zákazníků, také zřejmě nezaznamená, že obchody s pietním zbožím mají otevřeno právě i v neděli, což je den, na který zítra a pak v dalších týdnech mimořádně připadá plošný zákaz prodeje. Tento zákaz se přitom týká třeba i obchodů potravinářských řetězců.
Dušičky jsou svátkem spíše lidí středního a vyššího věku, takže i výdaje za dušičkové předměty vykazují rostoucí tendenci s růstem věku zákazníka. Mladší lidé nevykazují takové dušičkové výdaje, takže jejich průměrnou výši stlačují. Mnozí mladí pak dávají přednost spíše importovanému Halloweenu, který se slaví o dva dny dříve, Halloween slaví zhruba osmkrát méně Čechů než Dušičky, pouze asi deset procent. Průměrná útrata lidí, kteří Halloween slaví, se však pohybuje výše než průměrná útrata těch, kteří si tak připomínají zesnulé během Dušiček. Halloweenské výdaje se běžně pohybují v rozmezí od 500 korun do 1000 korun na osobu, takže v pořadí ekonomické významnosti svátků v ČR se Halloween umisťuje osmý. Je ovšem pravda, že Halloween příliš není svátkem nízkopříjmových a nižších středních vrstev, které si jeho oslavu „odpustí“, aby mohly peníze střádat na výdaje spjaté s blížícími se svátky vánočními.
V případě Halloweenu nedochází k tomu, že by výdaje spojené s tímto svátkem vytěsňovaly výdaje dušičkové. Oba svátky se spíše doplňují, než že by si konkurovaly: první je pro mladé, druhý pro lidi středního a vyššího věku.
Dlouhodobě tak kvůli inflaci a růstu obecné životní úrovně dušičkové výdaje stabilně narůstají, a to i reálně, tedy po očištění právě o inflaci. Nenastává tedy to, čeho jsme svědky v předvánočním čase, kdy v posledních letech narůstá objem nákupů koncentrovaných do týdne kolem rovněž importovaného „Black Friday“, a to na úkor objemu nákupů v dalších etapách předvánočního adventního času.
Které svátky vydělávají obchodníkům v ČR nejvíce peněz (platí pro rok 2020)?
1. Vánoce (dárky, stromeček, cukroví, kapr, alkohol…) – 9 000 Kč na osobu, celkově zhruba 60 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
2. Silvestr (potraviny, alkohol, pyrotechnika) – 1 700 Kč na osobu, celkově zhruba 15 miliard korun za všechny dospělé obyvatele ČR
3. Velikonoce (dárky, beránek, čokoládoví zajíčci, alkohol,..) – 900 Kč na obyvatele, celkově zhruba 8 miliard korun za všechny obyvatele ČR
4. Dušičky (věnce, svíčky) – 120 Kč na osobu, celkově zhruba 900 milionů korun za všechny obyvatele ČR
5. Den matek (květiny) – v řadu stokorun, týká se ale pochopitelně jen obdarovávaných matek, příp. babiček
6. Valentýn (květiny, šperky…) – v řádu stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně mladých lidí do 35 let
7. Mikuláš (dárky pro malé děti, kostýmy) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze v případě převážně rodin s malými dětmi ve věku do 10 let
8. Halloween (alkohol, kostýmy) – v řádu vyšších stovek korun, ale poměrně omezeně, pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
9. Sv. Patrik (alkohol) – v řádu nižších stovek korun, ale spíše pouze mezi specifickými skupinami lidí (mladí lidé, často cizinci žijící v ČR)
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
