Když přijdou na směnu, připadají si pracovníci huti Liberty Ostrava jako ve „městě duchů“, jak sami říkají. Není z čeho vyrábět, i když zakázky by byly. Huť dluží dodavatelům přes tři miliardy korun, z toho jen dodavateli energií, firmě Tameh, více než 1,5 miliardy. Mezi hutníky tak propuká panika, že přijdou o práci. Může jít o stovky, ale také tisíce lidí.
Liberty Ostrava tvrdí, že Tamehu za energie neplatí, protože ji při současných vysokých cenách energií takové platby existenčně ohrožují. Příslušná smlouva o dodávkách energií je přitom platná až do roku 2029. Současný majitel hutí, britsko-indický ocelářský magnát Sandžív Gupta, tuto smlouvu „zdědil“ po předchozím majiteli, Indovi Lakšmím Mittalovi. Mittal, resp. jeho podnik ArcelorMittal, ostravskou huť prodal Guptovi před čtyřmi lety. Ještě před tím ale z hutě vyňal jejího „dvorního“ dodavatele energií, právě Tameh, který od té doby setrvává jako samostatný podnik.
Tameh říká, že skutečným důvodem toho, že Gupta za energie neplatí, je to, že z huti vyvedl zhruba sedm miliard korun, které upotřebil v jiných částech svého globálního ocelářského impéria, Liberty House. Tyto peníze nyní, při celosvětovém propadu poptávky po oceli, ostravské huti chybí.
Každý podnikatel, ať jde o pekaře na rohu nebo ocelářského magnáta, by měl mít vždy určitou finanční rezervu na „horší časy“, třeba právě pro případ ochabnutí poptávky. Na to však Gupta v zápalu své megalomanie zjevně nemyslel.
Gupta zkrátka rozjel až příliš rizikovou partii a teď se mu jeho globální impérium, vystavěné na pochybných obchodech, hroutí. Obětí mohou být právě i hutníci z Liberty Ostrava.
Britský úřad pro vyšetřování závažných finančních zpronevěr už od roku 2021 prošetřuje Guptovu zastřešující skupinu GFG Alliance, do níž spadá jak Liberty House, tak tedy i Liberty Ostrava. Britské úřady skupinu podezřívají ze zpronevěry a praní špinavých peněz. Gupta zřejmě i proto raději žije v Dubaji a do Británie, kde vyrůstal, studoval a začínal podnikat, se vrací jen sporadicky. Jako třeba letos v září, kdy magnát údajně přijel navštívit svého nemocného příbuzného.
Guptovo podnikání prošetřují rovněž úřady ve Francii, které jej podezřívají rovněž z praní špinavých peněz a ze zneužití firemního majetku.
Vyšetřovatelé se na Guptovu skupinu GFG Alliance zaměřili po krachu jejího hlavního věřitele, finančního domu Greensill Capital, v březnu 2021. Tehdy vyšlo najevo, že Guptova skupina za své půjčky ručila očekávanými, ale dosud neuskutečněnými tržbami, což je pochopitelně ručení stojící dosti na vodě. Greensill současně do půjčování Guptově skupině zaangažoval další investory, a to prostřednictvím fondů ve správě švýcarské banky Credit Suisse. Tu dlouhodobě provázela poměrně špatná pověst a letos na jaře se ocitla na pokraji bankrotu, takže ji v režii švýcarské vlády musel nuceně a nouzově převzít úhlavní rival, banka UBS.
Zdá se tedy, že Gupta v rámci budování globálního ocelářského impéria jel dlouhodobě „na hraně“. Musel tak finance na další expanzi hledat u stále rizikovějších a pochybnějších zdrojů. I ty nyní mohou být již vyschlé. Tudíž Gupta provádí riskantní „kejkle“ přímo v rámci své skupiny, čehož jedním z důsledku může být i uvedené vyvedení miliard korun z jinak provozuschopné ostravské huti.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
