Americký ekonom Yaron Brook aplikoval filosofický směr objektivismus, založený americkou spisovatelkou Ayn Randovou (1905 -1982), na ekonomii. Objektivismus klade důraz na rozum jako jediný nástroj k poznání reality světa a přináší vizi člověka jako nezávisle přemýšlejícího, sebevědomého individualisty. Pro Randovou i Brooka umožňuje kapitalismus rozvoj svobody člověka, a je tak jediným morálním společenským uspořádáním.
Poslechněte si, co Lukáš Kovanda říká o Yaronovi Brookovi
Brook se narodil v Izraeli. V mládí sloužil ve vojenské zpravodajské službě a ve 26 letech emigroval do Spojených států. Vystudoval finance na Texaské univerzitě v Austinu. Sedm let pak působil jako profesor na univerzitě Santa Clara v Kalifornii. Nyní je prezidentem Institutu Ayn Randové, neziskové vzdělávací organizace, která podporuje šíření myšlenek objektivismu.
Brook se ve svých ekonomických úvahách zabývá mimo jiné otázkou takzvaného „osvíceného,“ nebo racionálního sobectví, které je jedním z ústředních témat objektivismu. Racionální sobectví je pojímáno jako morální hodnota, která umožňuje člověku být sám sobě nejvyšším cílem a hodnotou, umožňuje mu nebýt nástrojem k dosahování cílům ostatních. Umožňuje mu tak dosahovat osobního štěstí.
Brook proslusl svou podporou svobodného kapitalismu a také radikálními postoji k problematice boje s režimy podporující islámský fundamentalismus.
O práci Yarona Brooka hovořil v seriálu o významných ekonomických osobnostech hlavní ekonom finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.
Pane Kovando, jaké jsou hlavní myšlenky objektivismu, který ovlivňil ekonomické názory Yarona Brooka?
Objektivisté vychází z toho, že hájí sobectví a egoistické prosazování vlastního zájmu. Oni to mají samozřejmě rozpracováno v dalším kontextu, nicméně podle jejich názoru je jediný společenský systém, který odpovídá tomu, aby se člověk mohl jednat sobecky, ale současně racionálně prosazovat svůj zájem, je nespoutaný kapitalismus. Takže v tomto ohledu je v kapitalismus spojnice mezi objektivismem coby filosofickým směrem a objektivismem, coby i určitou ekonomickou doktrínou.
Brook jakožto objektivista hájí sobectví. Jakými argumenty tento svůj postoj podporuje?
Být sobecký v objektivistickém smyslu znamená žít racionálně. Brook dává za příklad bankéře Johna Ellisona, který jedná dlouhodobě tímto způsobem. Ta dlouhodobost je výhodná. Sobecky když sleduji své dlouhodobé zájmy, tak jednám racionálně. Co se dělo před finanční krizí bylo to, že finanční manažeři jednali velice zkratkovitě, že krátkozrace sledovali jenom bonusy v nejbližším čtvrtletí nebo v nejbližším roce. To není racionální sobeckost podle Brooka. Racionálně sobečtí jsou ti bankéři, kteří mají dlouhodobý horizont, a kteří rozvíjejí svoji instituci, kteří vidí, že svůj zájem budou prosazovat dlouhodobě. Kdyby takto postupovali všichni, tak by podle Brooka k finanční krizi nedošlo.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
