Dnes vyvrcholí další, v pořadí třetí pokus o spojení Monety s finančními společnostmi skupiny PPF, v prvé řadě s Air Bank. Spojením by vznikla třetí největší tuzemská banka dle počtu klientů – obsluhovala by zhruba každého čtvrtého Čecha.
Nelze se ubránit jistému déja vu. Tak jako před zhruba půlrokem se i před dnešní valnou hromadou ozýval aktivistický fond Petrus Advisers. A opět další akcionáře Monety vyzývá k odmítnutí „dealu“.
Fond Petrus je po PPF druhým největším akcionářem Monety. Uvádí, že ovládá zhruba deset procent akcií banky. PPF drží přibližně třicetiprocentní podíl.
Nyní bude mít fond s přesvědčováním ostatních akcionářů o dost větší práci než v červnu, kdy spojení odmítli, i když nikterak rozhodným způsobem. Pro spojení bylo před půlrokem de facto necelých 62 procent akcionářů, zatímco bylo třeba souhlasu tří čtvrtin z nich. Nyní bude místo 75procentního podílu souhlasících stačit pouze dvoutřetinový. Předkupní právo na nově vydané akcie, jimiž se má financovat 80 procent „dealu“, už totiž nebude mít pouze PPF jako minule, ale všichni akcionáři Monety.
Navíc tentokrát spojení podporují dvě společnosti, které poskytují konzultační služby akcionářům a které se ke spojení v červnu, za tehdejších podmínek, stavěly zamítavě. Společnosti Glass Lewis a Institutional Shareholder Services během prosince obě plánu spojení přikývly.
Petrus se ale nevzdává. Letos v říjnu Petrus dokonce Monetu vyzval, aby o dalším pokusu o spojení s Air Bank & spol. raději vůbec nepřemýšlela. Jak vidno, neuposlechla. Podle fondu akcie Monety rychle vyrostou nad úroveň zhruba sto korun za kus, jestliže zůstane samostatnou entitou. Nyní se prodávají za mírně přes 92 korun za kus. Fond už ale nedodává, že dojde-li ke spojení, existuje značný potenciál růstu cen akcií Monety až zhruba ke 130 korunám za kus.
Pokud k „dealu“ nedojde, akcie Monety se ve dvanáctiměsíčním horizontu sice přehoupnou přes stokorunu za kus, v tom má Petrus pravdu, ale jenom poměrně těsně. Bude totiž chybět započítání synergického efektu plynoucího z potenciálu dalšího růstu po spojení. Proto také třeba banka Citi koncem listopadu změnila své doporučení a radí klientům akcie Monety, zůstane-li samotnou entitou, již dále nenakupovat, ale pouze držet. Pokud by však ke spojení došlo, spatřuje Citi potenciál dalšího až 37procentního růstu cen akcií banky.
Podobně jako Citi bude zřejmě uvažovat i rozhodující většina akcionářů Monety. I proto, že PPF říká, že je to z její strany poslední taková nabídka. Nemusí jít pouze o plané varování. PPF má i jiné možnosti, jak rozšiřovat svůj finanční byznys, a pokud by usilovala o spojení svých finančních aktiv s Monetou počtvrté nebo popáté, může v tomto ohledu získat reputaci až příliš zatvrzelého hráče.
Jinými slovy, řadový akcionář Monety dnes stojí před atraktivnější nabídkou, než byla ta červnová, přičemž je výrazně pravděpodobnější než tehdy, že jde o nabídku poslední. Právě proto nyní bude mít Petrus, jenž jako minule zhusta sleduje hlavně svůj partikulární zájem, o dost větší práci než minule, přesvědčit ostatní akcionáře k odmítnutí „dealu“.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
