Dnes od 10:00 budou akcionáři Monety, čtvrté největší banky ČR dle počtu klientů, schvalovat její spojení s bankou šestou, Air Bank, a dalšími finančními firmami skupiny PPF. Spojení by dle managementu PPF mělo z Monety postupně udělat „národního bankovního šampiona.“
Managementy PPF i Monety by „šampionovi“ život rády vdechly, otázkou je, zda si to přejí i akcionáři. V případě PPF není pochyb: jeden ze spolumajitelů skupiny dokonce koncem května spojení hájil při telekonferenci s analytiky, finanční ředitelka PPF v jeho prospěch zase tento týden argumentovala v komentáři v denním tisku. Jak se ale ke spojení postaví akcionáři Monety?
K největším z nich patří aktivistický fond Petrus Advisers. Drží, jak říká, pěti- až desetiprocentní podíl. Je též nejhlasitějším odpůrcem spojení s Air Bank. Snaží se o nevýhodnosti fúze přesvědčit další akcionáře. Fondu se zdá nízká cena, již PPF za akcie Monety nabídla při jejich dobrovolného výkupu. Začátkem letoška PPF vykoupila skoro 30 procent akcií Monety za 80 korun za kus. Fond tvrdí, že férovou cenou by byla částka 95 korun. Namlsal se ale v Německu. A též růstem bankovních titulů v Evropě i v USA, jenž trval letos od začátku února do začátku června, přičemž poté se ovšem zvrátil.
Nejprve k tomu Německu. Na podzim 2019 tam Commerzbank zahájila dobrovolný výkup akcií online banky Comdirect. Petrus v Comdirectu v té době navýšil svůj podíl na více než pět procent, jako nyní v Monetě. Rozporoval cenu, již Commerzbank v rámci výkupu nabídla. Svůj podíl v online bance nakonec navýšil na osm procent, přičemž tato jeho procenta zabránila, aby Commerzbank získala v Comdirectu 90procentní podíl. Ten by jí umožnil zákonně vytěsnit zbývající minoritáře.
Commerzbank tedy nezbylo než buď Comdirect ovládnout přímým sloučením, jež je časově, administrativně i právně náročnější, a tedy nákladnější, či se s fondem „dohodnout“. Nakonec šla druhou z cest. Akcie Comdirectu v držení fondu vykoupila za 15,15 eura za kus. Tedy o 3,71 eura na akcii dráž, než za kolik akcie vykupovala od drobných akcionářů. Loni tak Commerzbank převzetí Comdirectu dokončila.
Zatímco Commerzbank cílila na získání 90procentního podílu, což se jí tedy nejprve nepovedlo, PPF se dobrovolný výkup podařil dle plánu. Z hlediska drobného akcionáře Monety bylo vlastně zásadnější období prvních měsíců letoška, kdy se rozhodoval, zda své akcie skupině PPF prodá, či ne. Nyní je zřejmé, že o ně za danou cenu 80 korun za kus byl takový zájem, jaký PPF předpokládala.
Běžný akcionář Monety tedy stojí už „jen“ před rozhodnutím, zda spojení s Air Bank podpoří, či ne. Spojení je z jeho hlediska teď výnosnější možností, jak plyne i z analýz třetích stran, třeba Citibank. O strategické přínosnosti spojení totiž vlastně není pochyb.
Jestliže ale valná hromada spojení neodsouhlasí, půjde pro běžného akcionáře o rizikovější situaci. Na to zřejmě budou reagovat mnozí z nich prodejem svých akcií. Ostatně v době, kdy PPF letos v lednu zveřejnila záměr akcie Monety vykupovat, svítila na Bloombergu jako nejnovější odhadovaná cílová cena akcií Monety 75 korun na akcii. Tolik tedy měla stát v lednu 2022. Nyní se prodává za necelých 80 korun. Plán spojení se společnostmi PPF tedy je růstovým impulsem.
Citelnějšímu růstu brání celá nynější nejistá situace. Ta může skončit právě dnes, v den valné hromady. Neposvětí-li ale akcionáři spojení, potrvá dále. Bude pak záležet, zda v přiměřené době dojde k další nabídce odkupu akcií Monety. Jestliže ne, zesílí tlak na pokles jejich ceny k úrovni před oznámením záměru spojení.
Od začátku února do začátku června se přitom akciím bank na obou stranách Atlantiku nebývale dařilo. Hlavní ukazatel kondice evropských burzovně obchodovaných bankovních akciových titulů, EURO STOXX 600 Banks, poskočil v daném období o více než 42 procent. Podobně se dařilo také bankám v USA. Tento růst učinil výkupní cenu PPF, 80 korun za akcii Monety, méně atraktivní, než jak se jevila začátkem roku. V době jarního růstu bankovních titulů postupně přestala cenová úroveň 80 korun představovat (původně až takřka pětinovou) prémii nad tržní cenou akcie Monety a proměnila se v cenový strop, jehož existence zabránila akciím Monety více držet krok s dalšími bankovními tituly v USA i v Evropě. Jenže bankovní tituly v Evropě i v USA se do začátku února do začátku června vezly na vlně optimistických vyhlídek rychlého post-pandemického zotavení, po němž bude následovat solidní hospodářský růst. Tomuto scénáři ale neodpovídá vývoj dlouhodobých výnosů vládních dluhopisů, který se v USA, ale třeba i v ČR zastavil už letos v březnu. Trhy, zdá se nyní absorbují, tuto skutečnost – že oživení může bude mnohem slabší, kvůli pandemickému nárůst dluhu, nutnosti zvyšovat daně a celkově se přizpůsobovat nové post-pandemické realitě. Ruku v ruce s tím bankovní tituly opět klesají (viz modrá křivka na graf níže a její vývoj nyní v červnu). To snižuje relativní neatraktivitu zmíněné cenovky 80 korun za akcii Monety. Její akcionáři by tak dnes na valné hromadě měli zvážit právě i toto: zda růst bankovních akcií, jenž zneatraktivnil cenovku 80 korun za Monetu, nebyl jen přechodným neudržitelným projevem vypjatě bujarého, ba iracionálního optimismu, jenž nyní zřetelně bere zasvé.
Fond Petrus hraje vlastní hru. Dojde-li ke spojení, bude těžit z citelného růstu ceny akcií. Jestliže ne, bude eventuálně moci díky poměrně značnému balíku akcií, jež drží, rozjet nějakou další partii, jako se mu to podařilo v Německu. K tomu, aby tak mohl učinit, ale potřebuje získat na svoji stranu část běžných drobných investorů, kteří na valné hromadě zvednou ruku proti spojení. Otázkou je, zda tito investoři pak budou moci – a budou umět – těžit z nastalé nejistoty a rizika tak jako právě Petrus.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
