Pohonné hmoty po týdnech zdražování nabraly opačný směr. V uplynulých sedmi dnech zlevnil jak benzín, tak nafta. Průměrná cena benzínu Natural 95 se oproti situaci před týdnem snížila o devět haléřů na litr a činí 27,94 koruny za litr. Nafta nyní stojí 27,13 haléře za litr, tedy o osm haléřů méně než před týdnem.
V příštím týdnu je ovšem třeba počítat mírným růstem cen pohonných hmot. Cena ropy Brent se se během uplynulého týdne dostala z úrovní kolem 36 dolarů za barel až nad úroveň 41 dolarů.
Výsledek amerických prezidentských voleb je zatím stále nejasný, i když blíže k triumfu má demokratický kandidát Joe Biden. Jisté je však nyní již to, že americkou politickou scénu nepřelije žádná demokratická „modrá vlna“. Ta by přitom svědčila růstu cen ropy nejvýrazněji. Pokud by totiž demokraté vládli jak Bílému domu, tak plně i Kongresu, prosadili by rozsáhlejší balík rozpočtových podpůrných opatření, což by vytvořilo tlak na oslabení dolaru, v němž se ropa obchoduje. Navíc by podnikli kroky k omezení americké břidličné produkce, což značí slabší nabídku ropy na světovém trhu, a tedy rovněž vzestup její ceny. Obecně jsou demokraté naladěni mnohem výrazněji proti fosilním palivům. Sám Biden slibuje prosadit obří balík environmentálních opatření za dva biliony dolarů, který zase ale znamená relativní zhoršení produkčních možností pro americké těžaře ropy a omezení jejich nabídky, případně přímý růst ceny strategické suroviny a ropných produktů.
To, že demokraté americkou politickou scénu neovládnou zcela, znamená, že ropný trh udrží nynější status quo a bude se vyvíjet ruku v ruce se zotavováním ekonomiky po koronavirové krizi – tedy trendově mírně růst. Tento poznatek vrací na trh s ropou část ztracené jistoty, takže cena ropy se drží v reakci na povolební situaci v USA poměrně vysoko, navzdory nejistotě ohledně výsledku klání a jeho možné několikatýdenní soudní dohře a možným občanským nepokojům v USA.
Pokud se nejistota ohledně nového amerického prezidenta dále výrazně neprohloubí, dolar by vůči koruně zpevňovat v nejbližší době neměl. Spíše bude pokračovat ve svém oslabování. To ale nebude kvůli už nynější míře nejistoty takové, jaké by bylo, pokud by byl nový prezident USA hned známý. Koruna tedy zřejmě neposílí vůči dolaru tolik, aby kompenzovala zmíněný nárůst cen ropy, tudíž v příštím týdnu ceny pohonných hmot v ČR mírně porostou, přičemž ovšem v delším výhledu se rýsuje citelnější tlak na jejich pokles, daný oslabením dolaru vůči koruně po odeznění americké prezidentské nejistoty při zachování uvedeného statu quo na trhu s ropou.
Druhá vlna pandemie rovněž vytváří tlak na kartel OPEC a další klíčové těžaře ropy v čele s Ruskem, aby pozdrželi navýšení limitů své těžby. Ty drží bezprecedentně stlačené od letošního května, což zásadně přispívá ke stabilizaci trhu s ropou. V lednu mělo dojít k uvolnění striktních limitů těžby, avšak právě z důvodu sílící druhé vlny nejspíše nenastane.
Podle mezinárodního srovnání je benzín aktuálně levnější než v Česku tradičně v Bulharsku či Rumunsku, avšak také opět v Polsku. Ve Slovinsku a v Maďarsku je nyní cenově srovnatelný. Na Slovensku, v Rakousku, v Chorvatsku a také tradičně v Německu či v Itálii je dražší. Nafta je levnější než v ČR v zemích, jako je opět Bulharsko či Rumunsko nebo Polsko. Ve Slovinsku, v Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku, Německu, Chorvatsku či Itálii je cena nafty vyšší než v ČR.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
