#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Výnos českého desetiletého vládního dluhopisu dnes poprvé od roku 2017 padá pod jedno procento. Svět se bojí krize

8. srpna 2019

Těžko si v posledních deseti letech vybavit dobu, kdy různé ekonomické ukazatele signalizovaly tak jednotně závažný světový hospodářský útlum jako právě teď. Tak například výnos třicetiletého amerického dluhopisu dnes spadl do blízkosti svého historického minima, aktuálně činí 2,165 procenta. Přitom ještě začátkem tohoto měsíce byl výnos zhruba o patnáct procent výše, když přesahoval 2,5 procenta. Takový „sešup“ během tak krátkého časového úseku je ojedinělý.

Dochází ke zplošťování výnosových křivek. Nejen v USA. V Německu rozdíl ve výnosu třicetiletého a dvouletého tamního vládního dluhopisu klesl na nejnižší úroveň od světové finanční krize před více než deseti lety. Třicetiletý německý vládní dluhopis se letos 2. srpna poprvé v dějinách ocitl v záporném pásmu. Výnos dvouletého německého dluhopisu je v záporném pásmu soustavně od roku 2014.

Výnos z českého desetiletého vládního dluhopisu se dnes poprvé od roku 2017 ocitl po úrovní jednoho procenta.

Pokles výnosů dluhopisů je způsoben obavou mezinárodních investorů ze závažného globálního hospodářského útlumu, nejhoršího od zmíněné finanční krize. Tuto obavu dokumentuje také třeba dnešní růst ceny zlata nad úroveň 1500 dolarů za troyskou unci, kde se cena drahého kovu ocitá poprvé od roku 2013.

Investoři se obávají zejména prohloubení obchodní války mezi USA a Čínou, k němuž by se mohlo přidat i zápolení dvou nejsilnějších ekonomik v oblasti měnové, takzvaná měnová válka.

Oběťmi možné měnové války mezi USA a Čínou budou i Evropa a Japonsko. To proto, že centrální banky eurozóny a Japonska už nemají příliš kam své základní úrokové sazby snižovat. Jinými slovy, měnová válka je zastihne přinejlepším jen velmi slabě vyzbrojené.

Jestliže se Peking s Washingtonem budou přetahovat v tom, kdo si více oslabí svoji měnu, měnověpolitická stimulační opatření v eurozóně nebo Japonsku budou prakticky neúčinná. To kromě jiného značí další úder německému průmyslu. Ten je silně závislý na odbytu v ne-eurovém zahraničí, v prvé řadě právě v Číně.

Pokud však bude euro vůči dolaru nebo renminbi kvůli obchodní a měnové válce zpevňovat, německá exportní mašina dále zpomalí, neboť na vývozních trzích nebude její produkce tak konkurenceschopná. Zpomalení německého průmyslu a exportu znamená to samé v bleděmodrém pro průmysl a export český, které jsou na tom německém subdodavatelsky notně závislé.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře