Ceny zemědělských výrobců se citelně a trvale propadají. Potvrzují to dnes zveřejněná čísla ČSÚ. Meziroční pokles cen, za které tuzemští zemědělci jsou schopni na trhu odběratelům „udat“ svoji produkci, pokračoval letos v lednu už patnáctý měsíc v řadě. V lednu pokles představoval 2,8 procenta. Někteří zemědělci jsou tak ohrožení až existenčně. Týká se to hlavně chovatelů, neboť jsou to ceny zvláště živočišné produkce, které se citelně propadají. V lednu tento pokles činil meziročně 8,2 procenta. Ceny v oblasti rostlinné agrární výroby přitom rostly, o 2,3 procenta.
Zvláště citelně klesají zejména ceny jatečných prasat, v lednu meziročně o 31,9 procenta. V oblasti rostlinné výroby se pak silně propadají hlavně ceny brambor, a to o 37,7 procenta.
Prasata z českých chovů prudce zlevňují i kvůli čínskému zákazu německého dovozu. Koneční čeští spotřebitelé z pádu cen prasat však zase tolik nemají, vepřové totiž zlevňuje jen zhruba třetinově. Nahoru jdou totiž marže, a to jak marže zpracovatelské, tak marže obchodní i marketingová.
V roce 2020 se cena prasat v ČR propadla o zhruba třetinu. Například cena býků nebo kuřat loni zdaleka tak neklesla, pokud vůbec. Cena prasat, býků či kuřat se pak souhrnně ocitá pod tlakem také z důvodu koronavirového zavření restaurací, které snižuje poptávku po vepřovém, hovězím, kuřecím a dalších druzích masa.
Cena prasat v ČR ale padá zejména kvůli jejich přebytku na evropském trhu. Za ni může epidemie afrického moru prasat. Ta původně, v létě 2018, propukla v Číně. Postupně se rozšířila do některých dalších asijských a nakonec i evropských zemí, včetně Německa či Polska. Číně a dalším asijským zemím se však mezitím podařilo nákazu vymýtit. Aby si ji k sobě znovu nezavlekly, zakázaly dovoz z evropských zemí, kde se vyskytla. Tím pádem například němečtí chovatelé prasat přišli o obrovské odbytiště v podobě právě čínského trhu. Přebytečná německá prasata tak „zaplavila“ evropský trh, což stlačuje jejich cenu i na blízkém českém trhu, který je s tím německým značně propojený.
Ač řadu českých chovatelů vzniklá situace ohrožuje až existenčně, koneční tuzemští spotřebitelé zlevnění příliš nepociťují. Zatímco cena prasat loni spadla o třetinu, cena vepřového v obchodech jen o deset až dvanáct procent. Své marže si tak navyšují jak zpracovatelé, tak velkoobchodníci s masem a konečně i samotné řetězce a další finální prodejci.
Jak vlastně cena prasat a vepřového klesá v konkrétním číselném vyjádření? Zatímco v lednu 2020 podle údajů ČSÚ dodávali chovatelé prase jatečné v živém k průmyslovému zpracování za 37,40 koruny v přepočtu na kilogram, loni v prosinci už to bylo jen za 25,90 koruny. Cena prasat, která zemědělci dodávají ke zpracování, se tak loni propadla o zhruba 31 procent.
Zlevnilo i zpracované maso, byť už ne tak výrazně. Například kilogram vepřové kýty bez kosti během roku 2020 zlevnil dle ČSÚ z lednové ceny přes 100 korun na prosincovou cenu 75,40 koruny, čili zhruba o čtvrtinu. Zatímco tedy cena zemědělských výrobců – tedy cena, za niž chovatelé dodávají prasata ke zpracování – klesla skoro o třetinu, cena průmyslových výrobců pak v případě konkrétně vepřové kýty bez kosti poklesla pouze právě o čtvrtinu.
Došlo tedy evidentně k navýšení zpracovatelské marže, což je rozdíl mezi cenou průmyslových výrobců a cenou výrobců zemědělských.
Ještě menšího zlevnění se pak dočkali koneční spotřebitelé. V lednu 2020 totiž za kilogram vepřové kýty bez kosti platili podle ČSÚ průměrně zhruba 148,50 koruny, kdežto v prosinci 2020 přibližně 131 korun. Zatímco tedy cena zemědělských průmyslů, chovatelů, klesla o skoro třetinu a zatímco cena průmyslových výrobců, tedy samotných zpracovatelů, se snížila o zhruba čtvrtinu, konečný spotřebitel zaznamenal v případě vepřové kýty bez kosti cenový pokles jen přibližně dvanáct procent.
Vedle zmíněné zpracovatelské marže tudíž došlo také k navýšení obchodní, nebo marketingové marže, anebo obou těchto marží najednou. Obchodní marže představuje rozdíl mezi cenou průmyslového výrobce, tedy zpracovatele masa, a cenou velkoobchodní. Jejím navýšením si tedy své hospodaření vylepšuje velkoobchodník. A marketingová marže pak představuje zase rozdíl mezi cenou velkoobchodní a cenou, kterou platí konečný spotřebitel třeba hypermarketu nebo v řeznictví. Navýšením marketingové marže si své hospodaření zlepšuje zase právě třeba řetězec.
Tedy z toho, že v Číně před třemi lety vypukla epidemie moru prasat, dnes vydělávají třeba řetězce v ČR, zatímco tuzemští chovatelé těží až existenčnímu ohrožení.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
