Šéf odborů Josef Středula odvádí zatraceně dobrou práci. Jsou ho plná média, je dravý a ryčný. Vygumoval ze scény sobotkovskou sociální demokracii, a to tak obratně, že v celospolečenském povědomí přetrvává přesvědčení, že za úpadek ČSSD může pouze Andrej Babiš. Problém tkví v tom, že když mají odbory schopného šéfa, musí si zbytek společnosti držet peněženky. S jídlem roste chuť. Případné pokračující odborářské úspěchy se stávají klíčovou vnitřní ekonomickou hrozbou pro celé Česko. S jen mírnou nadsázkou lze říci, že zatímco osobou, která nejvíce ohrožuje zdraví české ekonomiky zvenčí, je americký prezident Donald Trump se svou obchodní válkou, zevnitř je to právě nenasytný Středula.
Ovšem zatímco oponovat Trumpovi patří dnes takřka k bontonu, a to do jisté míry oprávněně, oponentura Středulovým odborářům získává nádech nesolidární, ba sobecké nepřejícnosti. Proč bychom v čase prosperity neměli mít vyšší mzdy ve státní i v soukromé sféře? Proč bychom neměli mít vyšší minimální mzdu? Vždyť firmy jsou přece ziskové. Jako nepřejícní touží ze všech nejméně vypadat politici. Hlavně ti vládní. Takže odborům přitakávají a ustupují, až někteří z nich končí vygumováni v zapomnění. Nemají už co nabídnout a to, co nabízejí, umí lidu lépe prodat Středula.
Jedním z důsledků je, že premiérem už není Sobotka, ale Babiš. Ten musí myslet na stav státní kasy i na svůj elektorát. Jeho nezanedbatelná část si žádné plošné navyšování platů státních zaměstnanců, a tedy ani další zadlužování, nepřeje. Dobře je to vidět v poslední době, kdy se Babiš – zjevně na základě nejnovějších průzkumů veřejného mínění – snaží „lovit“ napravo. V průzkumech, zdá se, vychází, že probíhá či hrozí významnější odliv pravicovějších, či dokonce středových voličů od hnutí ANO. Námluvy s komunisty pro ně mohly být příliš silnou kávou.
Takže v posledních dnech stačil Babiš v jediném rozhovoru souhlasit s Václavem Klausem mladším i Václavem Klausem starším a k tomu ještě pořádně pochválit Trumpa. Opřel se současně do ODS. Prý právě tato strana může za to, že ANO muselo ustoupit s karenční lhůtou, což značí zátěž pro živnostníky a podnikatele. Pokud by ODS byla s ANO ve vládě, nikdy by k tomu nedošlo. A k tomu všemu se Babiš snaží opět si naklonit svého středopravého voliče právě rezolutním odporem proti Středulovu požadavku na plošný růst platů státních zaměstnanců. Jako obvykle mu v rámci trvajícího spojenectví přispěchal na pomoc Hrad. Tím pádem se Středula ocitá v dosud nepoznané situaci. Stojí proti němu dvě nejtěžší váhy české politiky.
A dokud průzkumy, jež si dělá hnutí ANO, neřeknou jinak, bude tomu tak. Gumovat Babiše se Zemanem nepůjde tak snadno jako Sobotku. Což je pro ekonomiku naší země jedině dobře. Odborářská party musí skončit, jinak nás všechny čeká šeredný bolehlav.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
