#Lukáš Kovanda, Ph. D.

Volných pracovních míst v ČR je nejvíce v dějinách, na skoro 90 procent z nich ale není třeba ani maturity

9. září 2019

Český trh práce v srpnu vykázal nový rekord v počtu pracovních míst. Poprvé v historii samostatné ČR je jich více než 350 tisíc, přesně 350 564. To je na první pohled jistě působivé číslo. Pohled pod povrch však už tak působivý zdaleka není. Alespoň tedy ne v tom pozitivním smyslu slova.

Více než dvě třetiny volných pracovních míst, přesně 66,4 procent, jsou takového rázu, že zaměstnavatelé po případných kandidátech nežádají vyšší než základní vzdělání (viz tabulka MPSV/Úřadu práce níže). V absolutním vyjádření se jedná o 232 681 míst. Při obsazování 11 683 míst z celkového počtu volných pracovních pozic, tedy 3,33 procenta, se pak u uchazečů obejdou bez jakéhokoli vzdělání.

Vzdělání s maturitou je požadováno v případě jen zhruba jedenácti procent volných pracovních míst. Jedná se o 38 665 pozic z uvedených více než 350 tisíc.

To svědčí o tom, že tuzemský trh práce zatím nijak výrazně nepřesouvá těžiště k pracovní náplni s vyšší přidanou hodnotou. Extrémně silná zůstává tedy poptávka po pomocných dělnících a dalších manuálních pracovnících prostě průmyslové, zemědělské či stavební výroby s naprosto mizivou přidanou hodnotou. Takto silná poptávka po slabě, pokud vůbec, kvalifikované pracovní síle dokládá, že česká ekonomika v řadě oblastí stále vykazuje rysy takzvané „montovny“, případně příslovečného „skladiště Evropy“.

Obrázek je však nepochybně vychýlen v tom smyslu, že údaje úřadů práce podhodnocují poptávku po kvalifikovanější pracovní síle. Zaměstnavatelé hledající pracovníky s vyšší kvalifikací totiž v řadě případů svoji poptávku na úřadu práce vůbec neumisťují, neboť správně tuší, že šance najít vhodného zaměstnance právě prostřednictvím úřadu práce je za současné stále napjaté situace na trhu práce extrémně nízká.

Lukáš Kovanda

Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.

Více o mně

Odebírejte ekonomické komentáře