Prozatímní výsledky švédských voleb (poslední, zejména korespondenční hlasy budou sečteny ve středu) trhy tak úplně netěší, vše však mohlo z jejich pohledu dopadnout výrazně hůře. Pro trhy bylo klíčovou hrozbou, že Švédští demokraté získají ve volbách třeba až 25 procent hlasů. Takový podíl na výsledném hlasování jim přisuzovaly některé internetové průzkumy. Spekulovalo se i s tím, že nastane efekt, na který došlo roku 2016. Tehdy průzkumy nedávaly brexitu ani zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem přílišnou šanci, nakonec bylo vše jinak. I před švédskými volbami se tedy spekulovalo, že výsledek Švédských demokratů může být citelně lepší, než nač ukazují průzkumy, neboť mnoho lidí si za volbu antisystémové síly „stydí“, a nepřizná ji dokonce ani v anonymizovaném průzkumu. Nakonec, jak je zřejmé po sečtení více než 99 procent hlasů, se tato obava ukázala jako lichá.
Nepříliš vyzpytatelní Švédští demokraté sice nepochybně zaznamenali volební úspěch, ale jejich zisk není takový, aby transformativně překreslili švédskou politickou scénu. Tedy ani švédská hospodářská politika se nebude výrazněji měnit. To značí, že švédská koruna by neměla oslabovat dokonce ani krátkodobě. Povolební jednání ve Švédsku budou náročná a mohou se vléct řadu měsíců, protože dva hlavní politické bloky v zemi – středolevý a středopravý – skončily s prakticky vyrovnaným výsledkem. Nejpravděpodobnější variantou budoucí švédské vlády je koalice Umírněných s křesťanskými demokraty za podpory Švédských demokratů.
Politická nejistota ve Švédsku tedy bude poměrně značná, i kvůli silnému výsledku Švédských demokratů. Švédská koruna by však proti euru měla spíše posilovat. Její výraznější posílení pak lze očekávat až střednědobě. K prvnímu zvýšení základní úrokové sazby v této fázi cyklu přistoupí Švédská národní banka dost možná až v únoru 2019. Problémem je stále velmi nízká úroveň jádrové inflace, která nedosahuje ani jednoho procenta. Přitom nemovitostní trh v zemi se přehřívá.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
