Zestátnění ČEZ je v ohrožení
27. června 2023
Vláda v květnu podnikla zásadní krok k zestátnění energetického podniku ČEZ či – po případném rozdělení – jeho části. Poslala totiž do... více
Včera během jediného dne vláda, ústy svého prvního místopředsedy Víta Rakušana, vícekrát otočila ve věci zestátnění energetického podniku ČEZ. Nejprve odpoledne na setkání s občany v sokolovském kulturním domě Rakušan poměrně překvapivě uvedl, že se domnívá, že vláda ještě během svého nynějšího funkčního období podnik zestátní. Před půlnocí ale už zase svá slova bral zpět. „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí (podniku ČEZ) v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají,“ uvedl ministr vnitra na svém účtu na sociální síti X.
I když se o možnosti zestátnění ČEZ aktuálně spekuluje již od jara 2022, kdy vrcholila energetická krize, Rakušanovo včerejší odpolední zarámování termínu zestátnění funkčním obdobím vlády, tedy necelými dvěma lety, představovalo celkem novinku. Navíc přišlo v době, kdy se situace na energetických burzách v EU výrazně zklidňuje, čímž odpadá klíčový důvod pro zestátnění – tedy regulace cen elektřiny pro odběratele například v podobě zastropování. A ministr vnitra jej ještě k tomu pronesl v době, kdy nadále přetrvává nejistota ohledně legislativy, která by měla být při zestátnění uplatněna.
Není tedy vůbec jasné ani to, jak by měl být ČEZ zestátněn, zda vcelku či částečně, a pokud částečně, jak konktrétně. A není vůbec jasné ani to, jak by se v případě zestátnění stát vypořádal s nároky menšinových akcionářů.
Mnozí právě z menšinových akcionářů si mlčení vlády ve věci zestátnění ČEZ v posledních měsících vykládali tak, že kabinet k zestátnění nepřistoupí. Tuto vyhlídku podporují slova premiéra Petra Fialy z konce loňského léta, které však premiérův úřad posléze vzal zpět. Premiér tehdy uvedl, že vláda neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Přitom v roce 2022 premiér jednoznačně uváděl, že kabinet výrobu elektřiny pod kontrolu získat hodlá.
V tomto ohledu jsou včerejší Rakušanova předpůlnoční slova poměrně silná. Znějí totiž tak, že Fialův kabinet prostě výrobní část ČEZ zestátňovat nebude. Popírají tudíž příkře nejen Rakušanův výrok ze včerejšího odpoledne, leč též vlastně loňské vyjádření premiérova úřadu, když popíral Fialův zmíněný výrok, že kabinet neusiluje získat pod kontrolu výrobní část ČEZ. Rakušan včera před půlnocí uvedl vlastně to samé, co Fiala loni koncem léta, od kteréhož výroku se premiérův úřad ovšem posléze distancoval, přičemž sám Rakušan ještě včera odpoledne také tvrdil něco diametrálně odlišného.
Zásadní výroky vládních představitelů týkající se ČEZ představují kurzotvornou informaci a mohou způsobit ztrátu tržní hodnoty podniku v rozsahu desítek, ba až stovek miliard korun. Pokud jsou tedy vypouštěny neuváženě a zbrkle, zjevně nepodloženě, a následně zcela měněny, podkopávají důvěru českých i zahraničních investorů v českou burzu a kapitálový trh, kde je ČEZ zřetelně dominantním titulem. Ohrožují tak další rozvoj celé tuzemské ekonomiky.
Vláda v květnu podnikla zásadní krok k zestátnění energetického podniku ČEZ či – po případném rozdělení – jeho části. Poslala totiž do... více
Akcie energetické společnosti ČEZ si včera na pražské burze připsaly zhruba 4,5 procenta, to je nejvíce od loňského 20. října.... více
Akcie ČEZ padají, za necelý týden o takřka 15 procent. Dnes jejich cena klesla o zhruba devět procent. Energetická společnost... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.