Loni to však bylo přes 100 miliard. K lepšímu výsledku jí pomáhají zejména vyšší inkasa daně z příjmu, daně tabáku či daně z lihu
Vláda koncem února hospodařila se schodkem státního rozpočtu ve výši 68,6 miliardy korun. Přestože jde historicky o čtvrté nejhorší únorové plnění státního rozpočtu, meziročně je schodek citelně nižší. Loni totiž koncem února činil 102,5 miliardy korun. Únorová čísla tedy jsou dalším dokladem pomalu, ale přece postupující stabilizace tuzemských veřejných financí.
Za zlepšením meziročního výsledku stojí fakt, že zatímco příjmy státního rozpočtu za měsíce leden a únor narůstají, meziročně o 8,6 procenta, výdaje dokonce klesají, meziročně o 2,8 procenta.
Z příjmů vykazují nejvyšší procentuální nárůst ty daňové, meziročně o dvanáct procent, zatímco nárůst objemu vybraného pojistného činí 7,7 procenta. Z jednotlivých daní nadprůměrně roste inkaso daně z příjmu fyzických osob a inkaso spotřebních a energetických daní. V citelném růstu prvně jmenované daně se projevuje pokračující růst mezd platů v české ekonomice a v nadprůměrném nárůstu inkasa spotřebních a energetických daní pak vzestup sazby spotřební daně z tabáku a spotřební daně z lihu a související předzásobení v očekávání této úpravy.
Výdaje státního rozpočtu meziročně klesly především v důsledku utlumení státní podpory v oblasti energií. V něm se odráží ukončení kompenzací za dodávky elektřiny a plynu zákazníkům a ukončení kompenzací ztrát vzniklých v důsledku zastropování cen. Tyto kompenzace se začátkem loňska ještě vyplácely.
Za celý letošní rok by státní rozpočet měl vykázat schodek 240 miliard korun. V poměru k HDP, ale i absolutně by tak mělo nastat mírné zlepšení stavu veřejných financí oproti loňskému roku, jelikož obce a kraje budou hospodařit dále přebytkově. Stav veřejných financí ČR – ukazatel veřejného zadlužení k HDP – by měl letos být v rámci EU nadprůměrně dobrý. Klíčovým rizikem je ovšem výrazně nižší ekonomický růst, než s jakým ministerstvo financí počítalo loni v létě, když rozpočet sestavovalo. Slabší hospodářský růst by schodek mohl zvýšit až o nižší desítky miliard, takže by byla nutná novelizace rozpočtového zákona a navýšení schodku, což však v hlavním scénáři nepředpokládáme.
Schodek byl nominálně vyšší dokonce i než ten z covidového roku 2020 Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje... více
Bez povodní by ale nejspíše skončila zhruba šest miliard v mínusu Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun.... více
Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
