České vládní instituce se na nadcházející recesi nepřipravily nejlépe. Saldo hospodaření jejich sektoru dosáhlo loni ve čtvrtém čtvrtletí nejhoršího výsledku od posledního kvartálu roku 2016. Zabředlo totiž do schodku ve výši 1,45 procenta HDP. Meziročně, v porovnání s posledním čtvrtletím roku 2018, se schodek prohloubil o takřka 11 miliard korun.
K tomuto prohloubení deficitu přispělo nejvýrazněji schodkové hospodaření samotné centrální vlády.
Příznivé je, že navzdory deficitu dluh sektoru vládních institucí poklesl na nejnižší úroveň od prvního čtvrtletí 2009, tedy nejníže za takřka jedenáct let. Meziročně tento dluh poklesl poměrně výrazně z 32,58 na 30,79 procenta HDP. K tomuto poklesu však výhradně přispěl růst nominálního hrubého domácího produktu, jenž způsobil navýšení hodnoty jmenovatele daného poměru, čímž dluh navzdory jeho růstu vzhledem k velikosti ekonomiky umenšil. Dluh sám o době zkrátka rostl, avšak ekonomika ještě rychleji.
Vláda se každopádně mohla na nadcházející recesi připravit lépe. Po bitvě je pochopitelně každý generálem. Nikdo nemohl tušit, že dojde k rozsáhlému „vypnutí“ ekonomiky kvůli koronaviru. Přesto však například české domácnosti loni ve čtvrtém čtvrtletí vykázaly nejvyšší míru úspor od roku 2010. Jakoby tušily, že ekonomiku čeká útlum, ačkoli její příčiny neznaly. Vláda se takto na krizi nepřipravila. I když její zadlužení bylo loni ve čtvrtém čtvrtletí nadále čtvrté nejnižší v celé EU, letos dramaticky naroste, nelze vyloučit, že z úrovně pod 31 procenty HDP naroste až k úrovni 45 procenta HDP. Dojde totiž jak k nárůstu deficitu, tak současně k poklesu nominálního HDP, a to nejspíše meziročně v rozsahu od deseti až patnácti procent.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.