Současně země typu Německa hlásí hrubé neplnění klimatického plánu, což výrazně zdraží pohonné hmoty v Česku – právě kvůli „českému Green Dealu“
Tento týden Fialova vláda schvaluje „český Green Deal“. Současně jednotlivé země EU zveřejňují svůj klimatický plán do roku 2030. Ten však v řadě případů, včetně případu Německa, zaostává za požadavky vytyčenými Bruselem (viz zde: https://www.euronews.com/green/2024/07/15/italy-germany-france-the-eu-countries-way-off-track-from-meeting-2030-emissions-targets). To by mělo nově zajímat české řidiče, neboť to může výrazně zvednout cenu pohonných hmot v Česku. Právě kvůli tento týden schvalovanému „českému Green Dealu“.
„Český Green Deal“ totiž způsobí, že emisní povolenky budou muset být započítávány i třeba do cen bydlení nebo právě pohonných hmot i v Česku. Jenže zmíněné Německo, ale i další velké ekonomiky EU, jako je Itálie či Francie, často hrubě neplní svůj klimatický plán pro rok 2030. Budou si tedy muset koupit o to více „odpustků“, tedy emisních povolenek, aby nečelily masivním pokutám Bruselu.
Jenže trh s povolenkami je v EU jen jeden. Když na něm bude významně nakupovat své „odpustky“ velký hráč typu Německa a jeho podniků, bude šponovat cenu povolenky nahoru. Jestliže ta tedy v důsledku chystaného „českého Green Dealu“ bude muset být započtena už i do cen pohonných hmot v Česku, znamená to, že cena benzínu či nafty v Česku poroste. Podle německého think-tanku Agora Energiewende to může být o 38 eurocentů na litr, tedy po přepočtu o zhruba 10 Kč/l (viz https://www.cleanenergywire.org/news/germany-must-anticipate-fuel-price-jump-2027-eu-emissions-trading-think-tank).
Samozřejmě, česká vláda bude moci dramaticky navýšenou cenu pohonných hmot zastropovat. Takže pro řidiče cena vzroste nakonec méně než o 10 Kč/l. To má však své „ale“.
Zaprvé, například současná vláda se stropování cen pohonných hmot vždy bránila. Zadruhé, příjmy z povolenek jsou primárně příjmem Bruselu. Nikoli české vlády. Výnos z povolenek sice členský stát využije, ale jen dle směrnice Bruselu. Jsou to tedy peníze i z hlediska české vlády přísně účelově vázané, přičemž účel stanovuje Evropská komise.
Takže pokud česká vláda ceny pohonných hmot zastropuje, bude je muset dotovat na svůj další dluh – tedy na dluh všech českých daňových poplatníků. Daňoví poplatníci tak dražší pohonné hmoty stejně zaplatí v celém rozsahu. A pokud ne oni, pak jejich děti či vnuci.
To je ostatně vlastní smysl Green Dealu. Zdražit fosilní paliva a energie, aby je lidé méně využívali a emise z nich klesaly, postupně, do roku 2050, na čistou nulu. Dokud nebude zdražení dostatečné, ani pokles emisí nemusí být dostatečný – a o to výraznější bude muset další zdražení být, včetně zdražení povolenek, tedy i pohonných hmot.
Dokud lidé nebudou jezdit tradičními auty dostatečně málo nebo dokud v dostatečném rozsahu nepřejdou na elektromobilitu, budou ceny pohonných hmot popsaným způsobem uměle růst a růst. To je prostá a neúprosná logika Green Dealu.
A ani „český Green Deal“ se pochopitelně netýká jen pohonných hmot. Má uměle zdražovat – a to tedy potenciálně velmi výrazně – mnohé další sféry života lidí. Je to tudíž vysoce důležitá věc. A vysoce politicky nepopulární.
Zjevně právě proto ho v Česku chce vláda schvalovat nyní, uprostřed léta a času dovolených, kdy lidé mají úplně jiné, příjemnější starosti.
Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové... více
Mezinárodní investoři současné podobě Green Dealu EU už příliš nevěří. Výsledkem je to, že zhruba od přelomu let 2022 a... více
Zdražení regulované složky plateb za elektřinu domácnostem o 71 procent, které energetický úřad navrhuje, je nebývalé. Ale jde – při... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
