Bez povodní by ale nejspíše skončila zhruba šest miliard v mínusu
Česká vláda loni hospodařila s rozpočtovým schodkem 271,4 miliardy korun. Vešla se tak celkem komfortně do limitu, jenž odpovídá maximálnímu „povolenému“ deficitu. Tedy do částky 282 miliard korun. Tato částka je výsledkem loňského navýšení maximálního deficitu, o 30 miliard korun, k němuž se kabinet uchýlil v důsledku zářijových povodní.
Povodně napáchaly škody celkově za 70,6 miliardy korun. Zhruba 20 miliard korun z této částky však představují pojištěné škody. Za státem, krajem a obcemi, případně za fondy EU, jde tedy nějakých 50 miliard korun.
Při minulých povodních stát běžně hradil zhruba čtvrtinu celkových škod, jak už loni na podzim upozorňovala Národní rozpočtová rada. To by v případě loňských povodní znamenalo zhruba osmnáct miliard korun. Vláda však rozpočtový schodek navýšila dohromady o 40 miliard korun, o 30 miliard ještě pro loňský rok a o dalších deset pro ten letošní. Navýšila tedy schodek o dvojnásobek toho, kolik by za ní mělo jít v důsledku pokrytí povodňových škod, jsou-li minulé povodně vodítkem.
Z výše uvedeného celkově plyne, že loni měly dodatečné škody – škody v důsledku povodní – pro státní rozpočet činit zhruba čtrnáct miliard korun a letos zhruba čtyři miliardy. Pokud onu částku čtrnácti miliard odečteme od vykázaného finálního schodku, zmíněných 271,4 miliardy korun, získáváme sumu přibližně 258 miliard korun. Ta je o zhruba šest miliard vyšší než původní, „předpovodňový“ schodek.
Lze se tak důvodně domnívat, že bez povodní by se vláda do vytyčeného schodku, až do nastání povodní odpovídajícího 252 miliardám korun, nevešla. Povodně, resp. vyšší než nutné navýšení schodku, které jimi zdůvodnila, jí tedy umožnily plnit loňský rozpočet v souladu se zákonem. Bez povodní by rozpočtový zákon zřejmě musela novelizovat i tak, protože by se do původně vytyčeného schodku, 252 miliard korun, prostě nevešla. Akorát by k takovému navýšení neměla kloudnou záminku, jakou takto poskytly povodně – kabinet by musel přiznat, že schodek stanovil příliš ambiciózně a těsně a že se do něj prostě nevejde.
Za první tři měsíce letošního roku vykazuje hospodaření vlády rekordní schodek za kterékoli tři úvodní měsíce roku celé historie novodobé... více
Schodek byl nominálně vyšší dokonce i než ten z covidového roku 2020 Eurostat letos v průběhu roku postupně opravuje a reviduje... více
Fialův kabinet totiž v příštím roce hodlá pokračovat v mimořádném zdanění (menšinových akcionářů ČEZ), čímž ale stvrzuje statistiku Eurostatu, podle... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
