Dubnové plnění státní rozpočtu vykázalo letos nejslabší výsledek od krizového roku 2012. Hospodaření ústřední vlády se už nyní, po čtyřech měsících roku, ocitá ve schodku takřka třiceti miliard korun.
Je třeba vzít v potaz nutnost předfinancování výdajů plánovaných pro letošek. Tyto výdaje se pojí k prostředkům čerpaným z fondů EU v běžícím programovém období na léta 2014 až 2020. S blížícím se koncem tohoto programového období je třeba zrychlit tempo čerpání, což přináší kvůli nutnosti kofinancování vyšší nároky na českou státní kasu. To se zrcadlí právě v popsané nutnosti relativně znatelného předfinancování.
Do určité míry je tak výrazný schodek dán také právě zrychlením čerpání prostředků z fondů EU v rámci stávajícího programového období. Rychlejší čerpání jako takové je přitom za daných podmínek z hlediska rozvoje české ekonomiky žádoucí. Ostatně, nárůst investičních výdajů, mezi něž se řadí právě i uvedené kofinancování, činil v dubnu meziročně bezmála padesát procent, což je výrazný nárůst.
Daňové inkaso rozpočtu stále vykazuje poměrně uspokojivý vývoj a nedá se říci, že by se v něm jakkoli zásadně a nečekaně odrážel zhoršující se stav ekonomiky. Například inkaso DPH v dubnu meziročně rostlo tempem devíti procent, což je tempo srovnatelné se situací v loňském roce. Je však třeba říci, že aby byl dodržen plán nárůstu inkasa DPH pro letošní rok, bude muset toto inkaso srovnatelně jako v dubnu růst i v dalších měsících, což vzhledem k makroekonomickému vývoji není vůbec zaručené.
Příznivě se v rozpočtu projevuje citelný meziroční nárůst mezd a platů, který způsobuje dvouciferný růst inkasa daně z příjmu zaměstnanců.
Dubnové plnění při podrobnějším zkoumání nezavdává důvod k bubnování na poplach, ale je stále zřejmější, že schodek státního rozpočtu v letošním roce se už bude počítat na desítky miliard korun. Deficit by se v letošním roce měl pohybovat na rozpočtované úrovni 40 miliard korun a podobné výše dosáhne i v roce 2020. Vzhledem k makroekonomické situaci by vláda měla hospodařit s ambicióznějším cílem a vykazovat stále i letos a příští rok vyrovnané hospodaření. To se však bohužel s největší pravděpodobností nestane.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
