Pop-ekonomie
Jak skoncovat z chudobou třetího světa? I tím se zabývá Bjorn Lomborg, světově proslulý dánský statistik a „skeptický ekolog“, jak zní titul jeho zřejmě nejvýznamnější knihy. V rámci think-tanku Copenhagen Consensus Center, jejž řídí, zadal týmu špičkových ekonomů otázku, jak nejvýhodněji investovat ve prospěch třetího světa.
Dostalo se mu jasné odpovědi: zaměřit se na správnou výživu tamního obyvatelstva. „Pokud bude zajištěna výživná strava dětem třetího světa, nejenže nezemřou předčasně podvyživené, nýbrž bude podpořen jejich fyzický i duševní rozvoj OE zkrátka budou mít větší mozek a větší svaly,“ objasnil Lomborg při nedávném rozhovoru s autorem sloupku. „Větší mozek zajistí, že budou déle zapojeny ve vzdělávacím procesu čili následně mnohem produktivnější. Je to vlastně neuvěřitelně jednoduché.“
Zásadní roli správné výživy dokumentuje studií z Guatemaly. Tam od přelomu 60. let a 70. let v rámci experimentu badatelé dopřáli obyvatelům jisté vesnice kvalitní, výživnou stravu, zatímco obyvatelé jiné, srovnatelné, se museli spokojit s přísuny živin o poznání chudšími. Dnes mají ti dobře živení v průměru zhruba dvojnásobné příjmy OE chodili déle do školy, jsou vzdělanější, tedy i produktivnější. A jejich děti jsou na tom také lépe, jsou zdravější.
Mají totiž bohatší a vzdělanější rodiče, kteří vědí, co je pro ratolesti dobré, a mohou jim to snáze zajistit.
„Krásné na tom je, že tenhle druh intervence je levný, náklady se pohybují kolem sta dolarů na dítě během dvouletého období,“ říká Lomborg. Netřeba však jen intervenovat, byť levně. Výživnější stravu by třetímu světu pochopitelně přinesl i opravdu volný obchod s bohatým Severem. Jenže ten je zatím jen fikcí. Přitom jeho potenciální přínos je omračující. „Jen nepatrně volnější obchod mezi zeměmi ‚prvního‘ a třetího světa by přinesl okamžité benefi ty čítající 25 miliard dolarů ročně. Do konce století by se ale tyto benefi ty navýšily až na 5000 miliard dolarů ročně OE připsal by si je převážně rozvojový svět.“
Víme, jak skoncovat s chudobou. Otázkou zůstává, zda opravdu chceme.
Vyšlo v Týdnu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
