Podle Správy státních hmotných rezerv jsou součástí těchto rezerv kovy měď, hliník, nikl, olovo a zinek.
V letošním třetím čtvrtletí se ukazatel Světové banky, který zahrnuje právě kovy a jejich cenový vývoj na globálním trhu, propadl o necelá dvě procenta, po dvou čtvrtletích vzestupných. Tento pokles je dán ztrátou dynamiky celosvětové průmyslové výroby, například v oblasti automobilové produkce, důsledky obchodní války Číny a USA a ustupováním obav z nedostatečné nabídky některých kovů. V roce 2020 podle prognózy Světové banky ceny kovů poklesnou o zhruba půldruhé procento po letošním očekávaném propadu čítajícím pět procent. Přitom jak pro letošek, tak zejména pro rok 2020 převažují rizika ještě výraznějšího poklesu cen kovů.
Cena mědi se v ve třetím čtvrtletí propadla o zhruba pět procent, čímž navázala na pokles ve druhém čtvrtletí. Hliník ve třetím čtvrtletí zlevnil o necelá dvě procenta, jeho cena se snížila již páté čtvrtletí v řadě. Za celý letošní rok se ceny hliníku pravděpodobně propadnou o přibližně patnáct procent, v příštím roce pak o necelá dvě procenta. Naopak na vzestupu je cena niklu, která by se letos měla zvednout o necelých osm procent. Důvodem je rozhodnutí indonéských úřadů uspíšit zákaz vývozu niklové rudy ze země již na leden 2020, o dva roky dříve, než bylo původně plánováno. Olovo ve třetím čtvrtletí zdražovalo, o necelých osm procent, čímž ale víceméně jen kompenzovalo předchozí ztrátu z druhého čtvrtletí. Za celý letošní rok olovo zlevní o zhruba dvanáct procent, v příštím roce o procento. Cena zinku se ve třetím čtvrtletí citelně propadla, o takřka patnáct procent. Letos zinek podle Světové banky zlevní o přibližně dvanáct procent, v roce 2020 o necelých pět procent.
Většina kovů, které jsou součástí tuzemských státních rezerv, tedy nyní zlevňuje a zlevňovat bude i v roce příštím. Z tohoto hlediska tedy není ideální doba na prodej. Ideální je vyčkat na vzestup cyklu trhu s kovy a pak případně prodávat, což ale předpokládá citelnější celosvětové ekonomické oživení. Takové oživení však zřejmě dříve či později nastane. Klíčová je kondice Číny a výkon globálního automobilového sektoru. Ani Čína, ani výroba aut nyní zářný výkon nepodávají, byť je otázka – vyvstávající při zohlednění probíhajících strukturálních a technologických změn jak v čínské ekonomice, tak v automobilovém průmyslu –, zda se silná poptávka vrátí na svoji úroveň z vrcholu probíhajícího cyklu. I při zohlednění rizika, že tomu tak nebude, se nyní jeví jako prozíravější varianta s prodejem kovů posečkat.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
