V konsolidaci bude muset pokračovat i příští vláda, pokud se má dostát zákonným požadavkům
České republice se loni podařilo elementárně stabilizovat veřejné finance. Ty totiž poprvé od roku 2019 vykázaly schodek nižší, než odpovídá úrovni tří procent hrubého domácího produktu. To je mimochodem úroveň, jejíž splnění je jedním z předpokladů přijetí eura. Splnění takové úrovně tedy rovněž představuje ono alespoň elementární stabilizaci veřejných financí.
Na zastabilizování veřejných financí má svůj podíl konsolidační úsilí Fialovy vlády, které se projevilo zejména konsolidačním balíčkem, přijatým roku 2023, jehož podstatná část vstoupila v platnost loni. Vláda také – například – učinila kroky vedoucí k omezení výplat důchodů, když pokrátila jejich mimořádnou valorizaci roku 2023. Bez krácení by se výdaje státu na penze zvyšovaly i v dalších letech.
Ke snížení schodku pod tříprocentní úroveň přispívá přebytek krajů a obcí. Protože schodek samotného státního rozpočtu úroveň tří procent HDP překračuje, když za rok 2024 dosahuje úrovně 3,4 procenta HDP (použitý odhad HDP pochází z dnes zveřejněné prognózy ministerstva financí). Podle nejnovějších zveřejněných údajů, těch ke konci loňského října, hospodařily kraje a obce s přebytkem takřka 52 miliard korun. Na účtech už kumulují zůstatek notně přes 500 miliard korun, při dluhu necelých sto miliard, což představuje mrhání veřejnými zdroji. Značné sumy finančních prostředků totiž poměrně neproduktivně, aniž by byly investičně využity, „leží na účtech“, zatímco nadále poměrně vysoce strukturálně zadlužený stát bude jen letos čelit nákladům spojeným s obsluhou dluhu, zejména v podobě úrokových plateb, ve výši kolem 100 miliard korun.
Ke stabilizaci veřejných financí ČR přispívá také růst ekonomiky. Díky němu se dluh a deficit může v rostoucí ekonomice snáze „rozpouštět“, což pak při nižší míře růstu, ba dokonce poklesu, nominálního deficitu, než jaká je míra nominálního růstu celé ekonomiky způsobuje pokles poměrového ukazatele až pod uvedená tři procenta HDP. To vysvětluje, proč se daří veřejné stabilizaci stabilizovat i při schodcích, které soustavně a stále – loni a podle všeho i letos – převyšují před rokem 2020 nikdy nezaznamenanou nominální hodnotu přes 200 miliard korun.
Lze tak odhadovat, že strukturální schodek veřejných financí ČR loni stále přesahoval úroveň dvou procent HDP. Zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti přitom ukládá letos dodržet limit 2,25 procenta HDP, v příštím roce pak 1,75, v roce 2027 limit 1,25 procenta HDP. Od roku 2028 by pak měl strukturální schodek splňovat limit jednoho procenta HDP. Z toho plyne, že v konsolidaci veřejných financí bude muset pokračovat i vláda vzešlá z letošních voleb. Přes základní stabilizaci veřejných financí, k níž loni došlo, tudíž stále nelze hovořit o dostatečně ozdravených veřejných financích.
Česku se loni v posledním čtvrtletí podařilo snížit zadlužení v poměru k HDP na nejnižší úroveň od druhého čtvrtletí roku 2022, a sice... více
Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do... více
Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
