Dnes a částečně zítra vrcholí období valentýnských nákupů. Zpravidla trvá od 9. do 14. února, což je „Den D“, Den svatého Valentýna, „svátek všech zamilovaných“.
Obliba Valentýna roste v Česku v posledních deseti letech roste zhruba třikrát rychleji než ve světě. Alespoň tedy po přihlédnutí k růstu valentýnských výdajů v ČR a ve světě. Z letošní edice každoroční studie Mastercard Love Index vyplývá, že Češi za posledních deset let navýšili své valentýnské výdaje o 548 procent, zatímco ve světě činilo navýšení 180 procent.
Je třeba ovšem vzít v potaz odlišné cenové hladiny v ČR a v zahraničí, odlišnou cenovou strukturu, jiné valentýnské zvyklosti, podíl populace, který Valentýna v dané zemi skutečně slaví, rozdílnou počáteční srovnávací základnu či makroekonomický vývoj v ČR a v zahraničí, včetně vývoje kursů měn. Teprve pak bychom mohli spolehlivěji určit o kolik výrazněji skutečně narůstá obliba Valentýna v ČR a jinde ve světě.
Letos obyvatelé ČR kvůli pandemické situaci v ještě vyšší míře než kdykoli v minulosti uskutečňují své valentýnské nákupy prostřednictvím on-line obchodů, podle zmíněné studie Mastercard Love Index letos na internetu pozornost pořídilo 43 procent Čechů. Za posledních deset let podle stejného zdroje stoupl počet online nákupů uskutečněných před svátkem sv. Valentýna o 6542 procent.
K nejoblíbenějším valentýnským dárkům, které lidé v ČR pořizují online, patří poukazy na pobyt, masáže a dále dárky jako květiny, čokolády či upomínkové předměty, vyplývá z prodejních dat slevového portálu Slevomat. Například počet nákupů květin za poledních deset let stoupl v Česku o 1806 procent, vyplývá z Mastercard Love Indexu.
Slevomat z důvodu pandemické situace přichází s kampaní, v jejímž rámci nabízí valentýnské poukazy s extrémně dlouhou splatností. Zákazníci tak mohou darovat valentýnský poukaz na pobyt, masáž nebo degustační menu, které však uskuteční až skončení současné uzavírky podstatné části ekonomiky.
Nelze však předpokládat, že tato a podobné akce letos Valentýna „zachrání“. Obchodníci musí v celkovém pohledu počítat s citelným poklesem valentýnských tržeb. Část zákazníků se přesune z kamenných obchodů do on-line sféry, kde využijí právě třeba i poukazů s extrémně dlouhou dobou splatnosti. Avšak to nebude stačit, aby se letošní celkové valentýnské tržby srovnaly s těmi loňskými, ještě předpandemickými.
V předpandemické době slavila Valentýna zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti lety, tedy necelé 2,3 milionu lidí. Loni muži za dárky na Valentýna utratili v průměru zhruba 750 korun, ženy zase průměrně necelých 600 korun.
Kvůli pandemické situaci a zhoršenému ekonomickému výhledu řady tuzemských domácností budou letos Valentýna slavit jen zhruba dva miliony lidí. Muži v průměru utratí 600 korun a ženy 500 korun. Zatímco loni valentýnské výdaje obyvatel ČR navýšily tržby příslušných obchodníků o zhruba 1,5 miliardy korun, letos to bude jen asi o 1,1 miliardy. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících. A také pochopitelně vlastní dopad současné pandemické situace.
Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Výdaje za tato zboží lze uskutečňovat v celkem nezměněném režimu i během pandemie. Češi však citelně sníží nebo zcela prakticky zcela vytěsní své valentýnské výdaje za šperky, masáže, spodní prádlo, parfémy, ale i sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky. To jsou další jindy poměrně časté valentýnské dárky, kterými se však letos budou zamilovaní obdarovávat v menší míře. Naopak právě třeba prodejci květin, bonboniér nebo alkoholických nápojů typu prosecca mohou očekávat vyšší tržby než jindy, neboť část Čechů pořídí místo zboží z obchodu, který je kvůli pandemickým opatřením zavřený, právě například „puget“ z květinářství nebo „bublinky“. Květinářství či obchody s potravinami a nápoji zůstávají i během pandemie otevřená.
Trendem uplynulých let byly valentýnské zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů. I těmito pozornostmi se letos kvůli pandemii budou zamilovaní obdarovávat v silně omezené míře, případně v nějakém zvláštním režimu typu zmíněných poukazů s extrémně dlouhou dobou splatnosti.
Běžně platí, že zhruba čtyřicet procent z těch obyvatel ČR, kteří Valentýna slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Utrácí v průměru až tisíc korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu běžně stoupají až o zhruba 450 milionů korun. Letos však kvůli pandemické uzavírce o drtivou část této částky, zhruba o 380 milionů, přijdou, protože pořízení pokrmu umožňuje jen část restaurací a hospod, a to prostřednictvím donášky nebo „u okýnka“. Objednávání „u okýnka“ zkomplikují letošní mrazy, které v předvalentýnském období panují a vydrží zřejmě až do samotného 14. února. Mrazy komplikují venkovní konzumaci jídla, takže dále snižují poptávku po objednávce „u okénka“. Jen část tohoto poklesu budou lidé kompenzovat donáškou.
Celkově tedy Valentýn letos na tržbách prodejcům a provozovatelům restaurací vynese necelou 1,2 miliardy korun, zhruba o 800 milionů korun méně než loni.
Valentýnské výdaje Čechů až do loňska rok od roku mírně narůstaly. Celkově však i tak hluboce zaostávaly za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.
V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2014 do roku 2020 na zhruba dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s ekonomickou prosperitou druhé poloviny desátých let, tehdejší rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
