Muži letos za dárky na Valentýna utratí v průměru zhruba 750 korun, ženy zase průměrně necelých 600 korun. Vyplývá to z výpočtu na základě příslušných průzkumů ohledně valentýnských výdajů Čechů v minulých letech, zohledňujícího vývoj cenové hladiny, maloobchodních tržeb a nálady spotřebitelů v uplynulých měsících.
Svátek zamilovaných ale opravdu slaví jen zhruba čtvrtina populace ČR starší patnácti let, tedy zhruba 2 270 000 lidí. To znamená, že valentýnské dárky letos navýší tržby obchodníků v souhrnu o přibližně 1,5 miliardy korun.
Češi na Valentýna nejčastěji utrácí za květiny, bonboniéry nebo různá přáníčka. Dále třeba za šperk, masáž, spodní prádlo, parfém, ale i vonné svíčky, vázy, sklenice na šampaňské nebo dovolené ve městech, jako jsou Paříž či Benátky. Trendem doby jsou zážitkové dárky, jako romantický let letadlem, projížďka na „gondole“ po Vltavě a Čertovce v Praze nebo romantická noc v některém z luxusních hotelů.
Zhruba čtyřicet procent z těch, co slaví, bere svoji drahou polovičku na večeři do restaurace. Utrácí v průměru až tisíc korun. Tržby provozovatelů restaurací tedy díky Valentýnu letos stoupnou až o zhruba 450 milionů korun. Výdaje jsou rozprostřeny do celého „valentýnského období“, které začíná dnes, tj. 11. února, a vrcholí 14. února. Celkově tedy Valentýn letos na tržbách může prodejcům a provozovatelům restaurací přinést až dvě miliardy korun.
Valentýnské výdaje Čechů rok od roku mírně narůstají. Celkově však hluboce zaostávají za výdaji vánočními, silvestrovskými nebo velikonočními, což jsou svátky, které na rozdíl od Valentýna nejsou do Česka „importovány“.
V Česku Valentýna slaví zejména mladší věkové skupiny. V některých z těchto skupin vzrostly výdaje na Valentýna od roku 2014 na zhruba dvojnásobek. To souvisí nejen s postupným zabydlováním tohoto svátku v ČR, ale také s pokračující ekonomickou prosperitou, rekordně nízkou mírou nezaměstnanosti či poměrně dobrou spotřebitelskou náladou a vysokou ochotou utrácet.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
