Ceny pohonných hmot letí vzhůru. V půlce března třeba benzin Natural 95 zdražoval tempem přes 80 haléřů na litr za jediný týden. Takto citelně jeho cena naposledy rostla v prosinci 2010. Vrací se doba drahých pohonných hmot?
Ačkoli je nynější zdražování nejrychlejší za více než deset let, pohonné hmoty jsou stále poměrně levné. Vždyť třeba v září 2012 se Natural 95 prodával v Praze průměrně i za 39,50 koruny za litr. Z takové ceny by se dnes řidiči protočily panenky. I tomu pražskému.
Tento týden benzin poprvé po více než roce překročil celorepublikově průměrnou cenovou úroveň 31 korun za litr. Za aktuální průměrnou hrubou mzdu, tedy 35 611 korun, tak lze koupit zhruba 1 146 litrů benzinu. V září 2012, když byly ceny celorepublikově na svém historickém nominálním maximu, až přes 38,50 koruny za litr, se za tehdejší průměrnou mzdu (25 067 korun) dalo pořídit jen 650 litrů Naturalu 95.
Benzin je tedy dnes vzhledem k hrubému výdělku lidí zatím stále jen těsně nad polovinou své maximální ceny z roku 2012. Jeho nynější dramatické zdražování tak z velké části odráží to, čemu ekonomové říkají „efekt nízké základny“. Z nízkého základu se roste snáze než ze základu vyššího. To proto, že řada proměnných, včetně cen paliv, je magnetizována svojí dlouhodobou průměrnou úrovní. Když je cena hluboko pod dlouhodobým průměrem, což byl případ loňského roku, lze očekávat celkem rychlý návrat zpět blíž k dlouhodobému průměru. Když je cena vysoko nad dlouhodobým průměrem, což se stalo v roce 2012, lze zase sázet na citelný propad cen. I ten po roce 2012 nastal.
Diesely teď jedou
Fenomén „navracení se k průměru“ samozřejmě mohou narušit zlomové momenty, které trvale dopadají na trh s pohonnými hmotami. Pokles cen po roce 2012 má zčásti na svědomí tzv. břidličná revoluce v USA, která zapříčinila růst nabídky ropy na světovém trhu a trvalejší pokles její ceny. Následný pokles cen pohonných hmot v ČR byl dokonce v polovině uplynulého desetiletí jedním ze zásadních růstových impulzů v celé tuzemské ekonomice, jež je čistým dovozcem ropných produktů.
Zlomovým momentem je ale také třeba letošní snížení spotřební daně z motorové nafty o jednu korunu, které způsobuje, že nafta letos zdražuje znatelně pomaleji než benzin. Ten od začátku roku zdražil o 11 procent, nafta jen o sedm. Rozdíl mezi průměrnou cenou benzinu a nafty se tento týden vyšplhal už na 1,70 koruny na litr.
Takto široce byly cenové nůžky mezi oběma druhy pohonných hmot rozevřeny naposledy v červnu 2016. „Diesely“ jsou tak právě i daňovou politikou státu nyní zvýhodněny oproti vozům s benzinovým pohonem nejvýrazněji za posledních takřka pět let.
Je pravděpodobné, že nůžky mezi cenou benzinu a nafty se ještě dál rozevřou. Už nyní přitom platí, že nafta je v Česku levná i v mezinárodním srovnání. Její cena je srovnatelná s cenou nafty v Rumunsku nebo v Polsku, což jsou tradičně „oázy“ velmi nízkých cen paliv, alespoň tedy na poměry EU. V řadě dalších evropských zemí – v Německu, na Slovensku, v Maďarsku, Rakousku, Chorvatsku, ve Slovinsku či Francii – je nafta dražší než u nás.
Nůžky mezi benzinem a naftou se ale budou rozevírat jen po dobu dalšího zdražování pohonných hmot – a ta už dlouhá nebude. Už v tomto týdnu růst cen paliv zpomaluje. V horizontu čtrnácti dní ustane zcela. Ceny se pak stabilizují. Důvodem je pokles cen ropy na světovém trhu. Obchodníci s ropou totiž byli v uplynulých týdnech až příliš optimističtí ohledně toho, jak se bude dařit vakcinace. Ta ale zejména v EU zásadně selhává. To zpomalí ekonomické zotavení Evropy. Zároveň se největší evropské ekonomiky potýkají s třetí vlnou pandemie, podobně jako Česko.
Německo teď rozhodlo o prodloužení svého lockdownu, protipandemická opatření zpřísňují i další velké evropské ekonomiky. To je pro ropné obchodníky nepříjemná novina, neboť Evropa zodpovídá za 15 procent světové spotřeby ropy. Obvyklý letní vrchol motoristické a ostatně i letové sezony se letos na starém kontinentu ještě konat nebude. Letecký provoz v Evropě je stále 60 procent pod úrovní stejného období roku 2019.
Žádný návrat k normálu
V USA sice zůstává poptávka po ropě poměrně silná, neboť i letecký byznys se tam celkem stabilizovaně zotavuje a vakcinace probíhá znatelně rychleji než v EU. Silná poptávka po ropě v USA však sama o sobě situaci na trhu s ropou nezachrání.
Evropské vakcinační fiasko tak má alespoň nějakou světlejší stránku: světová poptávka po ropě je nižší, takže růst cen pohonných hmot se v Česku zastaví dříve, než kdyby vakcinace v Evropě probíhala alespoň tak jako v USA. Problém pomalého očkování v EU je opravdu zásadní, neboť vakcinace postupuje v režii Bruselu pomaleji nejen než v zemích jako USA, Británie či Izrael, ale také pomaleji než v Chile, Maroku či Turecku.
Pomalá vakcinace v EU se tak stává hlavní brzdou celosvětového ekonomického zotavení. Zdá se, že to bude právě Unie, kvůli níž ani letošní letní sezona z globálního hlediska rozhodně nebude znamenat viditelný návrat k normálu. Zlevňování ropy je toho jedním z prvních signálů. Jde o problém s dlouhodobým dopadem: Amerika i Asie totiž díky rychlejšímu zotavení z globálního hlediska ekonomicky posílí právě na úkor starého kontinentu.
Vyšlo v Mladé frontě Dnes.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
