V českém zemědělství se znatelně nedostává pracovní síly. Hrozí tak další zdražování zeleniny i ovoce. Paradoxně se tak děje v situaci, kdy stát platí firmám za to, aby udržovaly pracovní místa. Řada z nich však po skončení programů typu kurzarbeit, k němuž dojde pravděpodobně letos koncem srpna, zřejmě tak jako tak zanikne. Jenže v té době už zároveň pomalu bude po hlavní zemědělské sezóně.
Znamená to jediné. Daňový poplatník nyní bude platit pracovní místa, která za několik měsíců stejně zaniknou. Současně tak zemědělství přichází o pracovní sílu, protože potenciální pracovníci zůstávají doma – a platí je daňový poplatník. Nedostatek pracovní síly může vést ke zdražení zemědělské produkce. Vy výsledku tak daňový poplatník zaplatí hned dvakrát za zbytečnost. Zaprvé za udržování pracovních míst, o která už trh nestojí, a zadruhé za zbytečně dražší ovoce a zeleninu.
Podle dnešního vyjádření ministra zemědělství Miroslava Tomana chybí nyní v zemědělství až 3,5 tisíce lidí. Mnohem více pracovníků ale bude potřeba v době sklizně. „Například v ovocnářství by mohlo v červnu chybět tisíc sezonních pracovníků, později to může být až pět tisíc. Zelinářům teď chybí asi 1500 lidí, ale od června do října jich může scházet přibližně pět tisíc,“ uvedl dnes Toman pro Hospodářské noviny.
Nejde o kritiku programů typu kurzarbeit. Mají svůj smysl. Podstatná část zaměstnanců si díky kurzarbeitu nakonec práci udrží. Spíše jde o to, aby nad rámec současných programů nevznikaly další, které už by mohly být kontraproduktivní. Současná atmosféra k tomu svádí. Takže se občas objevují úvahy třeba o navyšování podpory v nezaměstnanosti, byť jen dočasném, které by bylo podmíněno případným prudkým nárůstem míry nezaměstnanosti.
Míra nezaměstnanosti činí dle aktuálních informací ministerstva práce a sociálních věcí 3,6 procenta. To je stále nejnižší číslo v EU. Během prázdnin je však už třeba počítat s mírou nezaměstnanosti kolem až šesti procent. Případné navyšování dávek v nezaměstnanosti v takovém případě bude podstatnou část lidí demotivovat právě třeba od práce v zemědělství. Budeme tedy složitě „dovážet“ sezónní pracovníky ze zahraničí v době, kdy je třeba co nejvíce podpořit zotavení české ekonomiky z českých zdrojů – tedy českou prací a spotřebou vydělaných peněz v ČR, nikoli na Ukrajině či v Rumunsku.
Samozřejmě, nelze čekat, že člověk, který nyní pracuje v kanceláři a pobírá třeba nadprůměrnou mzdu, začne hned po propuštění sklízet na poli brambory. Státu by však mělo jít především o efektivní a rozpočtově udržitelnou podporu nejzranitelnějších pracovníků, tedy těch s nízkou kvalifikací a podprůměrnou mzdou. Pro takové může přicházet práce v zemědělství jako náhražka stávajícího zaměstnání snadno v úvahu. Pomohou tím produkci tuzemského zemědělství, tedy celé české ekonomice, uleví tím veřejným financím od dalšího zadlužení a přispěji k levnější ceně ovoce či zeleniny, která už takto může ještě citelně vzrůst kvůli koronaviru a očekávanému suchu.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
