V uplynulých deseti letech, v období 2012 až 2021, zemřelo na pracovišti v Česku při výkonu povolání celkem 916 osob, vyplývá ze statistiky, kterou dnes nově zveřejnil Eurostat. Z uvedeného počtu 916 osob je hned 878 mužů a 38 žen.
Muži tak tvoří zhruba 96 % zemřelých při výkonu povolání v ČR, což pomáhá vysvětlit, proč mají vyšší mzdy – podstupují větší riziko. Zaměstnavatelé logicky musí pracovníkům nabídnout vyšší mzdu při obsazování těch pozic, kde hrozí vyšší riziko těžkého úrazu, nebo dokonce právě úmrtí. Pracovníci, například ti v těžkém průmyslu nebo v těžbě, přirozeně žádají vyšší kompenzaci za podstupované výraznější riziko.
Jedná se o obecný tržní princip. Například na akciových trzích je rovněž výnos nebo zhodnocení dané akcie zpravidla odměnou za podstoupené riziko. Míru rizikovosti odráží také třeba úroková sazba. Například platí, že čím vyšší je riziko platební neschopnosti vlády té či oné země, zpravidla tím více musí tato vláda nabídnout na úrocích, aby jí investoři byli vůbec ochotni půjčit.
Z hlediska vývoje počtu úmrtí na pracovišti v Česku je příznivý postupně klesající trend. Ten souvisí s postupnou modernizací průmyslové výroby v ČR a také se změnou struktury tuzemské ekonomiky, z níž se postupně vytrácí odvětví typu těžby nebo těžkého průmyslu.
Posledním rokem, kdy počet zemřelých v Česku překročil psychologickou cifru 100, je rok 2015. Přitom před tímto rokem bylo její překročení celkem běžné. Například v roce 2021 zemřelo na pracovišti v ČR 67 osob, což je nejnižší počet v novodobé historii naší země. Byť tento výsledek je do jisté míry ovlivněn omezeními a restrikcemi, které si v roce 2021 vyžádala covidová pandemie.
V Česku nebývale zlevňují nemovitosti. V prvním letošním čtvrtletí klesly ceny nových bytů v Praze meziročně o šest procent, což je nejvýraznější propad... více
Už za týden si připomeneme třicáté výročí vzniku samostatné České republiky. Rozpad česko-slovenské federace nastal k 31. 12. 1992. Dne 1.... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
