V roce 2020 spotřebitelské ceny vzrostly o 3,2 procenta, tedy nejvýrazněji od roku 2012. V roce 2012 činila inflace 3,3 procenta. Lidé v ČR tak loni čelili nejrazantnějšímu růstu spotřebitelských cen za posledních osm let. Taková situace přitížila zejména těm domácnostem, které se potýkaly se ztrátou zaměstnání, výpadkem či poklesem příjmu – začasté v důsledku koronavirové krize.
Z hlavních skupin výrobků a služeb loni nejvíce zdražil alkohol a tabák, a to v souhrnu o 7,6 procenta. Růst cen těchto položek byl poháněn zvýšením spotřební daně z lihovin a tabáku, který se do konečných cen promítl v průběhu roku 2020. I přes obtíže a úbytek zákazníků související s koronavirovou krizí vykázaly loni poměrně citelně zdražení restaurace, hospody a další stravovací zařízení, stejně jako hotely a ubytovací zařízení. V tomto segmentu „stravování a ubytování“ došlo v souhrnu k růstu cen 4,9 procenta. Lidé v ČR si ale výrazně připlatili také za potraviny a nealkoholické nápoje, a to o 4,5 procenta více než v roce 2019. Z potravin zdražovalo citelně například ovoce a zelenina, a to v důsledku výkyvů počasí a zhoršených podmínek sklizně a přepravy z jiných zemí. Toto zhoršení nastalo rovněž v důsledku koronavirové krize.
Naopak mírně zlevnila doprava, zejména v důsledku dramatického propadu cen ropy a pohonných hmot, a také poštovní a telekomunikační služby.
V samotném prosinci loňského roku, za nějž dnes ČSÚ data zveřejnil taktéž, ovšem byla inflace z celoročního pohledu citelně podprůměrná, když vykázala úroveň pouze 2,3 procenta, tedy nejnižší od roku 2018. Takové úrovně by měla dosáhnout v průměru také za celý rok letošní. Dochází tedy ke zpomalení tempa inflace, která se navrátila do tolerančního pásma cílování České národní banky.
Zpomalování tempa inflace má na svědomí zejména zlevňování řady klíčových potravin, jako je zelenina, vepřové, vejce nebo cukr. Zmírňuje také růst cen energií v čele s elektřinou, což souvisí s obecným ekonomickým útlumem zapříčiněným koronavirovou krizí.
Česká národní banka letos v druhé polovině roku může přistoupit k jednomu zvýšení své základní úrokové sazby, pokud nakonec budou inflační tlaky až příliš silné. Tento scénář má rostoucí pravděpodobnost, avšak stále výrazně menší než padesátiprocentní. Pokud se naše i světová ekonomika budou úspěšně zotavovat z koronavirové krize a pokud bude uspokojivě účinkovat vakcinace a očkování obyvatelstva u nás i v zahraničí, inflační tlaky v ČR zesílí a pravděpodobnost zvýšení sazeb ČNB se dále zvýší.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
