Maďarský trh s pohonnými hmotami se v těchto hodinách hroutí nevídaným způsobem. Vláda premiéra Viktora Orbána se tak ocitá pod dosud nesilnějším tlakem, aby zrušila své více než rok trvající zastropování cen paliv.
Kabinet údajně v těchto chvílích věc řeší. U čerpacích stanic přitom panikařící motoristé tvoří podle informací agentury Bloomberg dlouhé fronty – čítající až stovky metrů. Zpravidla však nenakoupí žádaný objem pohonné hmoty, neboť odběr na jeden automobil je omezený, třeba na 10 litrů. Benzín i nafta jsou tak v zemi již nyní vlastně „na příděl“.
Maďarsko tak vstupuje do třetího týdne kritické situace se zásobováním palivy, jelikož klíčový petrochemický podnik země, MOL, není s to právě již třetí týden v řadě zásobovat pohonnými hmotami zhruba pět stovek zejména menších čerpacích stanic. Jenže i ostatní čerpací stanice, včetně těch provozovaných samotným MOL, jsou situací v rostoucí míře nepříznivě dotčeny, protože se k nim sjíždějí řidiči, kteří zkrátka nepochodili jinde. Takže nedostatek pohonných hmot začíná být palčivým problémem právě i u těchto větších pump, a to dokonce už i v metropoli Budapešti. Až stovka pump provozovaných MOL má nyní podle maďarského zpravodajského serveru 24-hu problémy se zásobováním (zde).
Motoristé v Maďarsku se navíc k pumpám sjíždějí často pod vlivem paniky. Zatímco totiž dříve běžně tankovali, až když měli spotřebovány tři čtvrtiny nebo alespoň dvě třetiny pohonné hmoty v nádrži, nyní raději jezdí k pumpě už po vypotřebování třeba čtvrtiny nádrže. Obávají se totiž toho, že pohonné hmoty brzy buď zcela dojdou, nebo vláda přikročí ke zrušení zastropování. Zemí se navíc šíří fámy, živené i falešnými SMS zprávami, že Orbánova vláda opravdu zastropování každou chvílí zruší.
Zástupci čerpacích stanic a celé petrochemické branže na Orbánův kabinet tlačí, aby zastropování co nejdříve zrušil. Pro vládu v Budapešti by to však znamenalo závažnou politickou prohru, nejen doma, ale i v zahraničí, kde by následně bylo Maďarsko líčeno jako země, jež navzdory svým proklamacím řeší energetickou krizi nakonec hůře než jiné země EU.
Zastropování cen paliv přitom celou situaci dramaticky zhoršuje, jakkoli není jedinou příčinou jejich fatálního nedostatku. Maďarsko se totiž rovněž vypořádává se závažnou, byť dílčí odstávkou hlavní rafinerie v zemi, Danube, která se nachází v Száhahalombattě. Tato rafinérie má svědomí produkci veškerých pohonných hmot na území Maďarska. Část se jich ale také dováží ze zahraničí.
Rafinérie v Száhahalombattě ale nyní běží jen na zhruba 55 procent svého obvyklého výkonu. Její návrat do plného provozu je oddalován prý kvůli závažným technickým potížím, jak dnes odpoledne informoval zmíněný server 24-hu (zde).
Zastropování ale způsobuje, že se do Maďarska nedaří dovézt dostatečný objem pohonných hmot ze zahraničí, které by výpadek rafinérie kompenzovaly. Žádný div, že zahraniční dodavatelé, například Shell, nechtějí dodávat do země, kde by podstatnou část svých pohonných hmot museli kvůli zastropování prodávat „pod cenou“.
Podle dat Evropské komise z minulého týdne je nyní v rámci EU průměrná cena benzínu v Maďarsku suverénně nejnižší v celé EU, v přepočtu odpovídá zhruba 30,40 koruny za litr. Nafta je pak v Maďarsku druhá nejlevnější v celé EU, po Maltě. Nafta se v Maďarsku nyní prodává v průměru v přepočtu za 37 korun. Úroveň stropu sice odpovídá zhruba 28,40 koruny na litr, jak v případě benzínu, tak nafty, avšak za takovouto cenu nenakupují všichni. Orbánova vláda totiž postupně zužuje okruh motoristů, kteří mohou za zastropované ceny nakupovat. Vyloučila tak například již cizince nebo třeba řidiče podnikových vozů.
Maďarsko si podle dnešních informací vyjednalo výjimku, takže se v dané věci nepřipojuje k ostatním zemím EU, ke státům skupiny G7 a k Austrálii, které nyní v rámci další sady sankcí začínají uplatňovat strop na námořně vyváženou ruskou ropu. To by Maďarsku mělo zajistit, že se jej nebude týkat odvetné opatření Ruska, jež dnes uvedlo, že na zastropování cen zareaguje. Maďarsku tak zřejmě nehrozí, že Rusko mu vypne dodávky ropy jižní větví potrubí Družba. To by totiž situaci v zemi dále výrazně zhoršila, neboť ropu z tohoto ropovodu právě zpracovává zmíněná rafinérie v Száhahalombattě. Výpadek dodávek ovšem může nastat také v důsledku bojů na Ukrajině, kde Rusko v posledních týdnech a dnes opět ve zvýšené míře útočí na energetickou infrastrukturu, včetně té příslušející k ropovodu Družba.
Nedostatek pohonných hmot v Maďarsku může vést k problémům se zásobováním palivy také například na Slovensku nebo v Chorvatsku, kam MOL dodává.
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
