Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Že se v Letenské ulici dá nervozita krájet, o tom svědčí šokující krok z minulého pátku. Ministerstvo financí – naštěstí po zavření burzy – tehdy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když „za pět minut dvanáct“ oznámilo svůj návrh dividendy 145 korun na akcii podniku. Do té doby se totiž počítalo s tím, že resort nebude navrhovat vyšší dividendu, než jakou do té doby navrhoval sám ČEZ, tedy 117 korun za akcii. Ostatně ještě v květnu ministerstvo financí výslovně ujišťovalo, že vyšší dividendu než 117 korun opravdu žádat nebude. A ještě páteční odpolední firemní komunikace ČEZ hovořila stále jednoznačně o částce 117 korun na akcii. Zjevně teprve poměrně krátce před 17:00 hodinou, před vypršením termínu pro podávání návrhů dividendy, na ČEZ z Letenské dorazila informace o protinávrhu.
Resort ani po týdnu uspokojivě nevysvětlil, proč vlastně tak zásadní návrh podal na poslední chvíli. S ČEZ stojí a padá pražská burza. Vyspělé země – od USA po Polsko – si kapitálový trh hýčkají, neboť vědí, že jde o zásadní pohon ekonomiky. My si jej postupně zabíjíme. Právě i nejistotou kolem toho, co se bude dít kolem „perly pražské burzy“, kolem ČEZ, včetně toho, co bude s jeho dividendou.
Překvapivé podání protinávrhu na poslední vyvolává otázky a dohady. Takže se nelze divit, že třeba sociální demokraté, snažící se nyní mimo parlament o svoji obrodu, o víkendu veřejné lamentovali, že k obchodování s akciemi ČEZ došlo za využití neveřejné informace – což je ve vyspělých zemích závažný trestný čin. A že někdo, ke komu se neveřejná informace o „last minute“ protinávrhu ministerstva financí dostala, na tom před závěrem pátečního burzovního obchodování vydělal balík. Pokud by ministerstvo financí transparentně oznamovalo své kroky, k takovýmto dohadům, které zcela zbytečně nahlodávají již tak oslabenou důvěru v český kapitálový trh, by nedocházelo.
Pravděpodobnější, než že šlo o umetání cesty k „insider tradingu“, je ovšem vysvětlení, že v Letenské při minulém pátku zase jednou zavládl chaos. Pod tlakem z průběžně přicházejících výsledků plnění státního rozpočtu se zpocený resort jal zaskočit veřejnost i vedení ČEZ a v příkrém rozporu s do té doby zveřejňovanými proklamacemi se rozhodl pro „nouzovku“: vytáhnout si 100 procent loňského čistého zisku ČEZ (namísto domluvených 80 procent). Tedy o nějakých deset miliard korun na dividendě více a o nějaké další stovky milionu korun více na srážkové dani z dividendy menšinových akcionářů.
Na poslední chvíli oznámený protinávrh dividendy je tak zjevně dalším příznakem, že ministerstvu se bortí plán letošního inkasa daní z mimořádných zisků a z mimořádných odvodů výrobců elektřiny. Nebude žádným překvapením, pokud například na dani z mimořádných zisků bank vybere ministerstvo místo plánovaných 33 miliard hned desetkrát méně. I s případnými jedenácti miliardami korun navíc z ČEZ tak vláda bude s největší pravděpodobností nucena novelizovat rozpočtový zákon a novou úroveň maximálního schodku stanovit citelně nad hodnotu 300 miliard korun, nejspíše poblíž hodnoty 350 miliard. To ovšem vládě potlesk za ozdravování veřejných financí nepřinese, ani od spojenců.
A aplaus si nevyslechne ani v roce příštím. Navíc i rozpočtování právě pro rok 2024 se utápí v potu a chaosu. Vždyť vládní konsolidační balíček měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce (a na 160 miliard v roce 2025), jak předpokládá vláda v květnové zprávě k dopadům balíčku, jež je součástí návrhu příslušného zákona k němu.
Jenže zatím nejnovější, dubnová prognóza ministerstva financí počítá se schodkem veřejných financí v roce 2024 celkem 235 miliard korun. V roce 2025 pak má deficit veřejných financí činit 206 miliard korun. Tyto odhady logicky nezahrnují efekt balíčku, který v dubnu, kdy prognóza vznikala, ještě ani nebyl finálně dojednán na půdorysu vládní pětikoalice. Pro letošní rok přitom stejná prognóza ministerstva financí počítá se schodkem veřejných financí 264 miliard korun. Současně předpokládá schodek státního rozpočtu 295 miliard korun. To znamená, že očekává, že souhrnný přebytek hospodaření dalších veřejných rozpočtů, než je ten státní, tedy například rozpočtů krajů a obcí, zajistí redukci schodku veřejných financí v porovnání se schodkem státního rozpočtu o 31 miliard korun.
Jestliže by podobná redukce měla nastat i v příštím roce, prognóza ministerstva financí, že schodek veřejných financí bude 235 miliard, implikuje jeho předpoklad schodku státního rozpočtu nějakých 265 miliard korun. Pokud zároveň návrh zákona k balíčku deklaruje jeho efekt na snížení schodku státního rozpočtu o již opakovaně uváděných zhruba 94 miliard korun, pak by měl být v příštím roce snížen schodek státního rozpočtu až na 170 miliard.
Místo toho ale v posledních dnech z vládních kruhů i od samotného premiéra zaznívá částka o minimálně zhruba 100 miliard vyšší, tedy nějakých alespoň 270 miliard. Prostě chaos nad chaos.
Ministerstvo financí včera po zavření burzy zaskočilo veřejnost a evidentně i samotné vedení ČEZ, když na poslední chvíli oznámilo svůj... více
Lukáš Kovanda, Ph.D., je český ekonom a autor ekonomické literatury. Působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Analyzuje a komentuje makroekonomická témata, investice i nové fenomény typu sdílené ekonomiky, kryptoměn či fintechu. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze.
Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace.
